Komise se přitom opírá o čerstvou zprávu španělského politologa Carlose Closy Montera, podle kterého se přístup zemí Unie ke zločinům spáchaným totalitními režimy různí a žádný soud v bývalých státech východního bloku nevynesl za to zatím rozsudek.
V Monterově dokumentu o 480 stranách se dále uvádí, že jen Česko a Polsko mají právně ošetřeno popírání zločinů totality.
Pod výzvu adresovanou před týdnem eurokomisařce pro spravedlnost a základní práva Viviane Redingové se podepsal český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jeho kolegové z Bulharska, Maďarska, Lotyšska, Litvy a Rumunska (čtěte Zakažme popírání zločinů komunismu, vyzvalo Česko EU).
"Někdy člověk musí dělat i kroky, které spíše patří do demonstrativní roviny. Aby se něco pohnulo," reagoval na rozhodnutí EK šéf české diplomacie Schwarzenberg. Jak iniciativa dopadne, mu prý bylo jasné předem. Gesto prý mělo za cíl především připomenout, že na oběti komunistické totality se v Evropě často zapomíná.
Šéfové diplomacií navrhujících zemí připustili, že v současnosti nejsou schopni zajistit pro své návrhy dostatečnou podporu v EU. Toho se také chytila komise, která dala najevo, že řada členských států není připravena s návrhem hned tak souhlasit.
Není to poprvé, kdy se Česko s některými dalšími zeměmi snaží v Unii o srovnání nacistického a komunistického režimu. Během českého předsednictví EU v loňském roce se česká vláda snažila o vytvoření platformy pro výzkum totalitních režimů, ale bez větších úspěchů. V souvislosti s touto myšlenkou Češi uvažovali o zřízení malé informační kanceláře v Bruselu, která ale zatím neexistuje.
