Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Popelnice prozradí, jak kdo žije, říkají třídiči odpadu

  4:14aktualizováno  4:14
V detektivkách tu metodu používají policisté, když chtějí zjistit něco o podezřelém. Sesbírají jeho odpadky a detailně je prozkoumají. I u nás jsou ale k vidění scény jako z Kriminálky Miami. Už deset let probíhají na různých místech Česka podobné testy. Nesledují však konkrétního člověka, ale chování obyvatel z vesnic, městských sídlišť či vilových čtvrtí.

Je to zvláštní práce. "Smrdí to. Ale časem si zvyknete," říká třídič, který se účastnil zatím poslední analýzy – v úterý v Klatovech.

"Odpadkáři" poznají ve svém oboru ledacos, třeba i dopady politických rozhodnutí. Před časem ubylo mezi odpadky popela. Byl to důsledek faktu, že stát začal podporovat topení na plyn.

Rozdíly v třídění

Odborníci zjistili, že struktura komunálních odpadů se liší podle lokalit. Jiné smetí je ze sídlišť a jiné z vilových čtvrtí. Rozdíly jsou také v tom, kdo v domech a bytech bydlí. U vilových čtvrtí záleží třeba na tom, zda domy patří majetnějším lidem, případně zda v nich žijí lidé, kteří se věnují zahradničení. V prvním případě lze v odpadcích najít více jídla, ve druhém posekanou trávu.

"Ze složení odpadu poznáte, odkud odpadky pocházejí a jak se lidé v daném místě chovají," říká Luděk Königsmark z firmy EKO-KOM, která analýzy provádí.

Při jednom z průzkumů odpadu našli odborníci celou patnáctikilovou šunku. Vedle ní byly ve smetí i zbytky dalších potravin. Laikovi by hromada odpadků připadala stejná jako všechny ty, které se každý den vozí ke třídicím linkám. Znalci však hned poznali, že tahle pochází ze čtvrti, kde žijí majetnější lidé.

"Lidé, kteří mají dost peněz, tolik nelpí na potravinách. V jejich odpadcích tvoří jídlo mnohem větší podíl než u obyvatel některých sídlišť, kde naopak žijí sociálně slabí," říká Königsmark, který se analýzami odpadů zabývá téměř deset let.

Za tu dobu on a jeho kolegové provedli už kolem šesti set testů po celém Česku. A zjistili, jak se jednotlivé lokality od sebe liší.

Co všechno lze spálit

Každého asi napadne, že bude jiný obsah popelnic ve městech a vesnicích. Je třeba jasné, že v městských bývá více bioodpadu – třeba zbytků zeleniny. Na vesnicích končí tyto odpadky na kompostu.

Rozdíly lze však najít i mezi místy, která jsou na první pohled zcela stejná. Vysypte vedle sebe odpad z vesnic, kde lidé topí dřevem a uhlím, a z obce, ve které vytápějí domy plynem. V prvním najdete ve smíšeném odpadu víc popela, ve druhém zase o něco víc plastových lahví. Ty se dají spálit a spousta lidí z vesnic, kde není plyn, je likviduje právě tímto neekologickým způsobem.

Výsledky analýz se liší i podle ročního období. V létě plní popelnice prázdné PET lahve od nápojů, na podzim zase shrabané listí ze zahrad, přestože takový odpad do běžných popelnic nepatří.

Víme, kam postavit popelnice

Získaná data jsou důležitá především pro radnice. Vedení měst a obcí díky rozborům ví, jak se chovají jejich obyvatelé. "Pomáhá nám to velmi dobře určit, jestli v té či oné části města není nutné umístit kontejnery na tříděný odpad," říká například starosta Klatov Rudolf Salvetr.

Vyhozené "poklady"

Při analýze odpadů se podaří objevit skutečné "poklady". Loni například třídiči našli funkční mobil, policie vypátrala i jeho majitele. Před časem zase objevili několik balíčků už neplatných rakouských šilinků. Byly pečlivě srovnané a zabalené do ruliček. Do komunálního odpadu však lidé vyhazují i mrtvá zvířata, která by přitom měla skončit v kafilerii.

"Pokud se někde vyhazuje do komunálního odpadu víc plastů, může to být signál, že tu není dost nádob na tuto surovinu. Anebo jsou daleko od sebe," vysvětluje starosta.

Je tu i ekonomické hledisko. V komunálním odpadu je podle statistik až 80 procent surovin, které by se daly dál zpracovat a nemusely by skončit na skládce nebo ve spalovně. Vybrat plasty nebo papír ze smíšeného smetí je přirozeně mnohem nákladnější, než když jsou "předtříděné" ve speciálních kontejnerech.

Česká vláda schválila plán, který počítá s tím, že do roku 2013 se výrazně zvýší využití komunálního odpadu. Cílem je, aby ho co nejméně končilo na skládkách.

"Výsledky z minulých let ukazují, že se procento využití komunálního odpadu postupně zvyšuje. Teď se to sice kvůli hospodářské krizi zpomalilo, protože o vytříděné suroviny je menší zájem, ale věříme, že se to opět rozjede," uvedla Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Novinky z kontejnerů

Analýzy odpadů ukazují ještě další trendy. Třeba to, že lidé v Česku házejí do popelnic se smíšeným odpadem čím dál méně skleněných střepů. Vysvětlení je jednoduché – většina lidí se už naučila, že sklo se hází do speciálních kontejnerů. U papírů a plastů si zvykají Češi pomaleji.

Odpadky ukazují také to, jak se mění chování výrobců některých potravin. V popelnicích se objevuje víc "kombinovaného materiálu", což je odborné označení krabic či sáčků vyrobených z několika různých surovin. Konkrétně jde třeba o vakuové obaly na kávu.

"Asi před dvěma roky také začali někteří výrobci potahovat plastové lahve barevnými potisky z PVC, což je bohužel nerecyklovatelná surovina," dodává Luděk Königsmark.

Méně skla, ale nové smetí

V popelnicích s komunálním odpadem ubylo v posledních letech skleněných střepů. Analýzy ukazují, že sklo v současné době tvoří jen tři až šest procent odpadků v běžných popelnicích. Odborníci to přisuzují tomu, že většina lidí má zažité, že skleněné lahve patří do speciálních kontejnerů a jde o stoprocentně recyklovatelnou surovinu.

V popelnicích se čím dál víc objevují takzvané kombinované obaly. Mezi ně patří například "platíčko" na léky, které je vyrobené z plastu potaženého hliníkovou fólií. Takové obaly nejde recyklovat. Vyhazovat se proto mají právě do směsného odpadu. Relativně novým odpadem jsou také CD nebo DVD disky. Ty patří do plastu.

Čtěte v páteční MF DNES

O třídění a recyklaci si přečtěte více ve speciální příloze Odpady v pátek v MF Dnes.

.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.