"Islandští vulkanologové změřili, že částice popela jsou větší a popel z mraku velmi rychle vypadává. Mrak je proto od určité výšky čistě bílý a nahoru už stoupá jen vodní pára," řekl iDNES.cz vědec z České geologické služby.
Znepokojení leteckých dopravců může tlumit i fakt, že letos nefouká tak silný vítr jako loni v dubnu, kdy dosahoval rychlosti přes 100 km v hodině. "Částice z Eyjafjallajökull byly menší než letos, ale stále byly relativně velké. Silný vítr byl schopný zrna o velikosti čtvrt milimetru odnést až nad střední Evropu," popisuje loňskou situaci vulkanolog.
Nebe nad IslandemPrach z Islandu může omezit leteckou dopravu včetně letů z USA |
Jak dlouho aktivita vulkánu Grímsvötn ještě vydrží, nelze přesně předpovědět. "Spíše se to bude odhadovat na základě analogie z minulosti. V poslední době se erupce opakují se zhruba sedmiletou periodou. Jsou poměrně krátké - trvají pět, maximálně deset dní a nebývají ani příliš silné. Od poslední aktivity navíc nebyla žádná delší pauza, kdy by se mohlo nahromadit větší množství magmatu nebo plynu," vysvětluje Rapprich.
Dřímající oheň pod ledem
Co vlastně víme o nejaktivnější islandské sopce? "Grímsvötn patří k sopkám spojeným se Středoatlantským hřbetem, který probíhá přes Island a dodává této sopce magma. Je skrytý pod ledovcem Vatnajökull a podle všeho je to dosti velká sopka," objasňuje vědec povahu vulkánu.
22. května 2011 |
"Obří kaldera (zjednodušeně řečeno kotel sopky, pozn. red.) o rozměrech asi šest krát osm kilometrů je tvořena třemi propojenými krátery a vznikla jako pozůstatek dávné obří erupce. Další historické erupce jsou menšího charakteru a jsou lokalizovány na okrajích kráteru," říká Rapprich.
Erupce ledovcových sopek mají charakteristický průběh. "Aktivita vulkánu vytváří pod ledovcem ohromné jezero. Čas od času se voda protrhne a dochází k průvalovým záplavám nazývaným jökulhlaup. Při větších průvalech hladina jezera klesne, výrazně poklesne tlak v sopce a dojde k erupci," vysvětluje vulkanolog mechanismus erupce pod ledem.
