Sopka pokračuje i v ohrožování bezprostředního okolí. Ve čtvrtek večer začali islandští záchranáři s evakuací stovek lidí, kteří by mohli být ohroženi hrozící erupcí žhavé lávy.
Vulkanický popel stoupající do výšky několika kilometrů mezitím ochromil leteckou dopravu ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, Finsku, Dánsku, Nizozemí či Francii. Ve čtvrtek večer se uzavřel vzdušný prostor i nad severním Německem a severem Polska. V Německu přerušila provoz letiště v Hamburku a Berlíně.
Zrušené linky ale hlásí i další země, které nebyly přímo zasažené mrakem popela. Problémy s cestováním mají i lidé, kteří cestují do nebo z České republiky.
Do Prahy se nelétá z postižených oblastí - například z Osla, Edinburghu, Londýna a neodstartovalo ani letadlo ČSA z Manchesteru. "Situaci pečlivě sledujeme, reagovat na ni budeme flexibilně," uvedla mluvčí ČSA Hana Hejsková. British Airways hodlají obnovit své lety nejdříve v pátek ráno.
Sopečný popel zcela ochromil leteckou dopravu ve Velké Británii, která během dne uzavřela svůj vzdušný prostor. "Žádné lety nebudou povoleny do britského vzdušného prostoru, kromě nouzových případů, a to od 11:00 místního času nejméně do 17:00 místního času, protože popel se rozprostírá přes celou zemi," uvedl britský Národní letecký úřad.
Podle mluvčí úřadu je to vůbec poprvé, co přírodní živel přinutil Velkou Británii udělat něco takového. Nestalo se tak ani po teroristických útocích na USA 11. září 2001.
Švédsko uzavřelo svůj vzdušný prostor částečně. Transatlantické lety tam nyní musí podle mluvčího stockholmského letiště Jana Lindqvista létat delší trasou, aby se prachu vyhnuly. Letadla nesmí ani do některých částí dánského a finského vzdušného prostoru.
Očekává se částečné uzavření vzdušného prostoru nad Belgií a Nizozemskem. Lety ruší i Paříž a další francouzská města, dále Brusel, Amsterdam či Ženeva.
Aktivní islandská sopka na záběrech pobřežní hlídky. (15. dubna 2010)
"Vulkanický popel představuje pro letadla značné bezpečnostní riziko," uvedl britský Národní letecký úřad. "Kolem roku 1982 přestaly letounu British Airways fungovat všechny čtyři motory, když prolétal místem s vulkanickým popelem," cituje televize BBC meteorologa Philipa Averyho.
Motory se nakonec podařilo opět nahodit a letadlo bezpečně přistálo, ale motory byly vážně poškozeny (více o tehdejších problémech boeingu s vulkanickým popelem čtěte zde).
Vulkanický popelVulkanický popel představuje pro letadla značné bezpečnostní riziko, uvedl britský Národní letecký úřad. |
Zatím není jisté, kdy budou moci všechna letadla opět do vzduchu. Problémy v letecké dopravě by mohly přetrvat dalších 48 hodin, uvedla odpoledne agentura pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol.
Oblak se pohybuje na jih, což by ho mělo zanést nad Skotsko, Dánsko a Norsko. "Není ale možné říci, kam až na jih dojde," řekl během dne jeden z britských meteorologů. "Jak se pohybuje k Nizozemsku a Belgii, bude se rozptylovat a ztrácet na síle, stejně jako každý jiný projev počasí. Nevíme ale, jaký bude jeho rozsah," uvedl další britský expert Brian Flynn. Agentura Eurocontrol varovala, že by mohl zasáhnout Francii.
Čeští meteorologové nevylučují, že by se popel z islandské sopky mohl dostat i do České republiky. "Dnes ještě počasí ovlivňuje tlaková níže, zítra se však změní a bude k nám postupovat studená fronta od severozápadu. Pokud se k nám tedy popílek dostane, bude to v pátek," uvedl Pavel Borovička z Českého hydrometeorologického ústavu.
Záleží také na tom, zda vítr nezmění směr. Prach z islandské sopky však může překonat i velké vzdálenosti. "Nejjemnější částečky mohou urazit i tisíce kilometrů," vzkázal jeho kolega Milan Šálek. Výbuch sopky způsobí přírodní znečištění atmosféry a optické efekty.
"Může dojít k lehkému zakalení atmosféry a k barevnějším západům slunce," dodal. Podle odborníka ale počasí prach zásadně neovlivní.
Probuzení po 200 letechIslandská sopka pod ledovcem Eyjafjallajökull ve středu prudce zvýšila aktivitu. Úřady evakuovaly nejméně 800 lidí a zhruba 70 turistů, kteří uvázli v její blízkosti. Vulkán, který se nachází asi 120 kilometrů od metropole Reykjavíku, oživl po téměř 200 letech poprvé letos v březnu. Sopka byla naposledy aktivní v 19. století, přičemž tehdy erupce trvala plné dva roky (1821 až 1823), napsal server Iceland Review. Tentokrát byla ale erupce podle expertů desetkrát až dvacetkrát silnější a vyvolala v oblasti kolem vulkánu rozsáhlé záplavy. Hladina místních řek po erupci sopky, nacházející se pod dvousetmetrovým příkrovem sněhu a ledu, stoupla prý až o tři metry. Aktivita vulkánu chrlícího páru a dým ani po 24 hodinách neutuchá. "Činnost sopky je stále intenzivnější. Z kráteru ale nevytéká žádná láva," řekl vulkanolog Ármannn Höskuldsson z islandské univerzity. Podle některých islandských expertů by sopka mohla dštít popel ještě několik dní, či dokonce týdnů. Island má asi 320 tisíc obyvatel a nachází se na atlantickém hřbetu uprostřed severní části oceánu. Je vulkanického původu a ze 140 zjištěných sopek na něm je asi 30 považováno za stále aktivní. Zdroj: ČTK |
