"Nedá se říci, že je to časté, ale jednou či dvakrát do roka se něco takového přihodí. Jen se to nedostane ven," potvrdil předseda chirurgické společnosti Karel Havlíček. A může se to stát poměrně snadno.
Lékaři používají k dezinfekci operačního místa na těle alkoholovou dezinfekci. "Když je ve velké koncentraci, může se ve styku s přístroji používanými při operaci vznítit. Mohou vzplanout i roušky, z nichž se výpary uvolňují," uvedl.
Právě to se stalo tento týden v Ostravě: lékaři použili dezinfekci s alkoholem a současně elektrický přístroj na zastavení krvácení. Ministerstvo zdravotnictví v reakci na to oznámilo, že připraví nový předpis, který by takovým situacím zabránil.
Nový předpis by měl upravit používání dezinfekcí obsahujících alkohol současně s přístroji vyzařujícími teplo. To jsou například elektrické skalpely či takzvané elektrokoagulační sondy, jež zastavují krvácení. Alkohol je totiž silně hořlavý.
V ostravské Vítkovické nemocnici Blahoslavené Marie Antoníny způsobil sedmadvacetiletému muži při operaci nezhoubného výrůstku popáleniny druhého a třetího stupně. Podobně ublížily vznícené páry dezinfekce loni v kladenské nemocnici mladé ženě, která šla na operaci kýly. Oheň jí popálil čtyři procenta kůže, než jej stačili lékaři uhasit.
Bez alkoholu?
"Dezinfekce rány je velmi důležitá, protože pacientovi hrozí infekce," říká docent Karel Havlíček, šéf chirurgického oddělení v pardubické nemocnici. Stane se, že personál natře pacienta dezinfekcí i vícekrát, aby zaručil účinek, o to vyšší je však zmíněné riziko. "Snažíme se tedy místo potírat jen jednou, stejně tak je důležité počkat, až dezinfekce zaschne," vysvětlil chirurg.
Vedení Vítkovické nemocnice bezprostředně po nehodě rozhodlo nahradit hořlavou alkoholovou dezinfekci bezalkoholovou. Policie kromě toho prošetřuje, zda někdo z personálu něco nezanedbal.
Havlíček však tvrdí, že používat při operacích výhradně přípravky bez alkoholu je problematické. "Nemají takový účinek a místo je nutné opakovaně přetírat, což může operaci technicky komplikovat," řekl.
Přiznal, že u nich se podobná nehoda stala. "Zhruba před dvaceti roky jsme při operaci popálili pacienta. Řešila to tehdy znalecká komise, pacient dostal tuším pět tisíc korun odškodného," uvedl.
Nemilou zkušenost si z nemocnice odnesla i Zuzana Marková z Prahy. Ačkoli jí to lékaři dodnes nepřiznali, ona je přesvědčena, že loni ve Všeobecné fakultní nemocnici utrpěla něco podobného co nyní pacient z Ostravy, byť s menšími
následky. "Bylo mi divné, že mi lékař po operaci břicha nechtěl převazovat jizvu a žádal mě, abych ji nikomu neukazovala. Když jsem zjistila, že mám místo kolem spálené, vyčetl mi, že jsem ho neinformovala o alergii. Já však žádnou alergií netrpím. Břicho mám ošklivě zjizvené," říká.
Vzňaly se vousy
Příčinou popálení vždy nemusí být jen dezinfekce. Bohumilu Bednářovi operovali lékaři před třinácti lety na Bulovce rameno. "Omylem odložili sondu na zastavení krvácení na mé vousy. Ty se vznítily a začaly hořet," líčí muž. "Ještě že jsem mužský a mám ty vousy. Udělat to ženské, asi by byla nešťastná," říká. Jak dodává, absolvoval dvě plastiky. Jako odškodné dostal čtrnáct set korun.
