Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

U Skotska objevili vrak německé ponorky. Podle mýtů ji potopila nestvůra

  13:34aktualizováno  13:34
Velký objev se podařil technikům, kteří pokládali podmořské kabely u pobřeží Skotska. Na dně našli vrak německé ponorky, která se zde potopila před sto lety. Skon německého plavidla je opředen mýty. Posádka tvrdila, že jejich stroj poničila mořská příšera. Historici však tuto teorii přecházejí s úsměvem.

Analýza sonarových snímků, která ukazuje vrak ponorky UB-85. | foto: scottishpower.comProfimedia.cz

Objev ponorky je dílem projektu Western Link, který má 385 kilometrů dlouhými podmořskými kabely propojit Skotsko a Anglii. Záznam ze sonaru ukazuje, že německá ponorka je i po sto letech na mořském dně v dobrém stavu. Odpočívá u pobřeží skotského regionu Galloway, píše BBC.

Finští potápěči našli vrak německé ponorky U-26 z první světové války

Podle předběžného vyhodnocení snímků se může jednat o německou ponorku UB-85. Podle historických záznamů se stroj potopil kvůli technickým problémům. Posádku ponorky zachránilo britské plavidlo HMS Coreopsis 30. dubna 1918.

Podle historika a podmořského archeologa Innese McCartneyho z univerzity v Bournemouthu popis nalezeného stroje ponorce UB-85 odpovídá.

Dodává však, že se může jednat také o sesterské plavidlo UB-22. „Ve vodách Irského moře se v té době potopilo 12 britských a německých ponorek. Prvky tohoto vraku potvrzují, že se jedná o stroj třídy UBIII. Z této třídy se v oblasti potopily dvě ponorky. Slavnější UB-85 a sesterská UB-22,“ vysvětluje McCartney.

Mapa ukazuje polohu nalezeného vraku.

Mapa ukazuje polohu nalezeného vraku.

Jasná identifikace je z dostupných snímků komplikovaná. Rozlišení obou strojů by podle McCartneyho pomohla identifikační čísla na boku ponorek. Ta však během desítek let vymazala slaná mořská voda. „Pokud potápěči nenajdou ve vraku označení domovského přístavu, nemůžeme provést definitivní identifikaci. Jsme ale blíže vyřešení záhady UB-85 a důvodů jejího potopení. Ať už se jednalo o technické problémy, nebo něco jiného,“ myslí si.

Útok monstra

Okolo potopení ponorky totiž i po sto letech panují nejasnosti. Nejpravděpodobnější důvod skonu jsou technické nesnáze. Britské pověsti však praví, že ponorka šla ke dnu kvůli útoku mořské nestvůry. Kapitán Günther Krech i 34 členů posádky UB-85 se údajně Britům vzdali bez boje a při výslechu vyprávěli historku jako vystřiženou z románu Julese Vernea.

Německé ponorky

Německo stálo na počátku rozvoje ponorek. Sekundovat jí dokázala v té době maximálně Velká Británie. Důležitost ponorek se projevila již během první světové války v roce 1914. Přesně 5. září se totiž podařilo německé ponorce U 21 potopit anglický lehký křižník Pathfinder. Další vojenský úspěch zaznamenala ponorka U 9, které se podařilo torpédovat a potopit křižník Hawke.

Ještě za první světové války dostalo německé námořnictvo k dispozici ponorky s dieselovými motory, které nekouřily a tím pádem je nebylo tak jednoduché objevit, když pluly na hladině.

Asi nejslavnější německou ponorkou se stal model U 21, jehož posádka dokázala při náročné cestě postupně potopit anglický křižník Triump a loď Majestic. Kontroverzní se naopak stalo potopení cestovního parníku Lusitania v roce 1915 (více o německých ponorkách zde).

Jejich ponorku údajně napadlo mořské monstrum. „Byla to podivná bestie. Měla rohy, malé oči a lesklé zuby,“ vypověděl kapitán. Krech po ní pálil ze všech zbraní.

Nestvůra však ponorku poškodila a ztratila se neznámo kam. Německý stroj musel vystoupat na hladinu a kvůli technickým problémům se nemohl znovu potopit. Zoufalé námořníky objevila posádka britské lodi.

McCartney tvrdí, že se jedná jen o lidovou povídačku. Podobných příběhu se v té době vyprávěla celá řada. „Musíme mít na paměti, že po válce byly všechny záznamy zapečetěny. Lidé s kontakty na britskou rozvědku nemohli říkat pravdivé příběhy. Pravdou však je, že skutečnými monstry 1. světové války byly samy ponorky,“ myslí si.

Sestřenice lochnesské příšery

Netradiční teorie má i své zastánce. Gary Campbell dlouhodobě dokumentuje pozorování lochnesské příšery. Jen v roce 2016 do deníku zapsal šest záznamů. Věří, že UB-85 mohlo potopit neznámé mořské monstrum, píše The Guardian.

Mořské monstrum, jak ho popsal dánsko-norský luteránský misionář Hans Egede v roce 1734.

Mořské monstrum, jak ho popsal dánsko-norský luteránský misionář Hans Egede v roce 1734.

„Oblast, kde se měl útok odehrát, je vyhlášená pozorování mořských monster. To, co říkal německý kapitán, může být dost možná pravda. Je skvělé vidět, že mořská sestřenice naší Nessie se připojila k válečnému úsilí. Dokonce dokázala poškodit plavidlo, aniž by někoho zabila,“ pochvaluje si Campbell. Peter Roper z projektu Western Link je realističtější. „Jsem asi na straně historiků, podle kterých bylo potopení lodi mnohem přímočařejší, než útok nestvůry z moře,“ sdělil.

Křišťálová Lupa 2016

O lochnesské příšeře se nesou zvěsti už od 6. století. V roce 565 měl podle legendy svatý Kolumbus zachránit jednoho z Piktů (keltský národ, který žil ve středním a severním Skotsku mezi obdobím prvních pokusů Římanů o nadvládu Kaledonie, pozn. red.) ze spárů příšery, která ho napadla kdesi u řeky Ness, která vytéká z jezera Loch Ness. Teorie, které tvrdí, že v jezeře opravdu žije živočich neobvyklých rozměrů, většinou hovoří o druhohorním plazovi zvaném plesiosaurus, který měřil kolem dvaceti metrů.

Britská BBC mezi lety 2002 a 2003 téměř dva roky nepřetržitě sledovala s pomocí nejmodernější techniky dění na jezeře. Tým propátral jezero pomocí 600 separátních sonarových paprsků a také satelitních navigačních technologií. V 38 kilometrů dlouhém, tři kilometry širokém a 230 metrů hlubokém jezeru se ale nic najít nepodařilo (o nejslavnějším lochnesském podvodu čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.