Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poničená Malá Strana se otevírá

  18:43aktualizováno  18:43
Malá Strana - Po Karlově mostě se veřejnosti otevírá i celá Malá Strana. Zavřen zůstává jen park na Kampě, kde pokračují likvidační práce následků povodní. Nadále však platí všechna dopravní omezení na Malé Straně. Ulice od Újezda až po Klárov jsou uzavřeny pro individuální dopravu. "Mohou jimi projíždět jen vozidla městské hromadné dopravy a auta zajišťující obnovu zatopeného území," řekl starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister.

"Režim zákazu vjezdu na Malou Stranu zatím zůstává zachován a bude někdy vbrzku upraven," uvedl starosta.

Na Kampu a do ulice U Lužického semináře mohou auty vjet pouze místní lidé a podnikatelé, kteří si odtud potřebují odvézt věci. Povoleno není parkování aut, a to ani místním.

Výhled z Karlova mostu hyzdí odpadky

Na Karlův most, který byl kvůli povodni uzavřen 13. srpna časně ráno, se lidé mohli vrátit po dvou týdnech ve středu dopoledne. Teprve ve čtvrtek ale mohou sejít i po schodech na náměstí Kampy a do přilehlých uliček.

Právě tuto část Malé Strany na břehu Vltavy a Čertovky zničila velká voda nejvíce. S otevřením pro pěší se čekalo až na dobu, kdy skončí úklid zatopených domů.

O zpřístupnění Valdštejnské ulice, Malostranského náměstí, Karmelitské a Letenské ulice a Újezda pro auta rozhodne Praha 1 společně s magistrátem. "Karmelitskou projíždí v tyto dny šest tramvajových linek v minutových intervalech a jen těžko sem lze zavést běžnou automobilovou dopravu," poznamenal starosta.

Město ochranu Kampy stále odkládalo
Dalo se zabránit stamilionovým škodám, které způsobila katastrofální povodeň na Kampě a Malé Straně? Spor o to, kdo zavinil zaplavení levého vltavského břehu, se rozhořel mezi památkáři, zástupci magistrátu a Povodím Vltavy. Nedávno se do rozmíšky zapojil i ministr kultury, který památkáře obvinil ze střetu zájmů. A jaká je skutečnost?

Při teoretických debatách o protipovodňových opatřeních v Praze nikoho čas netlačil, a to, jestli se začne za rok, za dva nebo za deset let, hrálo ještě před třemi týdny malou roli. "Vlastně jsme si celou dobu říkali, že až to všechno bude potřeba, my už tady nebudeme," poznamenal Jiří Suchý z Hydroprojektu, jenž projekta ochrany města vytvářel.

Zajištěním města před velkou vodou se začal magistrát důsledně zabývat až v devadesátých letech. "V roce 1996 jsme zorganizovali štábní cvičení a současně koupili matematický model, podle nějž začalo Povodí Vltavy zpracovávat projekt protipovodňové ochrany," popisuje začátky Jan Koukal, jenž v té době stál v čele města. Návrh rozložil výstavbu protipovodňových stěn do sedmi etap v období deseti let. Celkové náklady vyčíslil přibližně na 650 až 800 milionů korun.

První část "zdi naděje", jež v uplynulých dnech zachránila Staré Město, se dokončila před dvěma lety. Přestože studie na zajištění Kampy se začaly zpracovávat současně se Starým Městem, průběh byl daleko komplikovanější. Vysoký betonový most, který měl navazovat na vyhlídkovou lávku od Mánesova mostu, zavrhli památkáři, odbor zeleně i veřejnost. Proto Hydroprojekt, který dokumentaci zpracovával, celý úsek rozčlenil na tři části. Nejméně sporný byl úsek mezi Hergetovou cihelnou a Kosárkovým nábřežím. V době záplav byl už rozestavěn. Velká voda dělníky přesto předběhla. "Bohužel, úsek ještě nebyl dokončen, jinak jsme mohli ochránit Klárov," konstatoval Jiří Suchý z Hydroprojektu.

Naopak nejproblematičtější byl úsek kolem ústí Čertovky. Dvě varianty řešení dostali památkáři na stůl v lednu 2001. Konečný, schvalující verdikt však padl až v prosinci téhož roku. Následné odvolání Státního ústavu památkové péče už nemělo v řízení odkladný účinek a přípravám na výstavbu nic nebránilo. Mezitím však starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister přišel s nápadem rekonstrukce a ohrazení parku na Kampě.

"Padlo rozhodnutí, že se obě stavby musí dělat najednou, aby se Kampa nerozkopala nadvakrát," popisuje dění Suchý. Starosta však zřejmě nepočítal, že narazí na tak masivní odpor veřejnosti. Další velké technické problémy způsobilo podle Suchého to, že z protipovodňové ochrany bylo vyňato Muzeum Kampa v Sovových mlýnech i nedaleký Lichtenštejnský palác, který spravuje Úřad vlády.

Nedostatek peněz
Důvod je prostý - chyběly peníze. A to jak ve státní, tak v městské pokladně. Podle Jiřího Valdhanse z Vodohospodářského rozvoje a výstavby by přímo v Lichtenštejnském paláci bylo potřeba vynaložit řádově 20 milionů korun, na ochranu nedávno zrekonstruovaných Sovových mlýnů až 300 milionů korun. Navíc magistrát nedal pokyn ani k tomu, aby se v době projednávání Čertovky zpracovávala projektová dokumentace k prvnímu úseku od mostu Legií po Karlův most.

"Zřejmě měli oprávněnou obavu, že bez Čertovky by to všechno bylo na nic. A tak se čekalo," připouští Suchý. "Odbor městského investora nekonal náležitě rychle," přisazuje si někdejší primátor Koukal. Město na protipovodňovou ochranu Kampy navíc nemělo peníze.

V roce 2001 bylo na tento účel v rozpočtu vyčleněno čtyřicet milionů korun. Ty pak jako nevyčerpané prostředky zastupitelstvo převedlo i do letošního rozpočtu a navíc přidalo 16 milionů. Tato etapa však vyžadovala investici až ve výši 220 milionů korun. Náměstek primátora Jiří Paroubek je přesvědčen, že kdyby výstavba začala, nutné rozpočtové rezervy by se našly. "Poté, co by se vše rozjelo, bychom mohli investice posílit," tvrdí nyní Paroubek.

Otázka je, kde by se peníze hledaly. Uvolnit v co nejkratší době až dvojnásobek zmíněné částky, tedy alespoň 400 milionů korun, na rychlou dostavbu protipovodňových zábran v Karlíně, na Kampě a na Malé Straně, je podle Paroubka jednoznačnou rozpočtovou prioritou Prahy. "Musíme ty prostředky najít ve vlastních nebo v cizích zdrojích. Na otálení však není čas, vždyť například Kolín nad Rýnem postihla stoletá voda po roce znovu," upozorňuje náměstek primátora, který odpovídá za městské finance.

Jeptišky se procházejí po Karlově mostě, který byl znovu otevřen poté, co jej bylo nutné uzavřít na 16 dní kvůli záplavám. (28. srpna 2002)

Turisté se procházejí po Karlově mostě, který byl znovu otevřen poté, co jej bylo nutné uzavřít na 16 dní kvůli záplavám. (28. srpna 2002)

Lidé čekají na znovuotevření Karlova mostu poté, co jej bylo nutné uzavřít na 16 dní kvůli záplavám. (28. srpna 2002)

Lidé si fotografují Karlův most v Praze před jeho znovuotevřením. Most byl uzavřen 16 dní kvůli záplavám.

Karlův most v Praze byl uzavřen 16 dní kvůli záplavám. (27. srpna 2002)

Karlův most v Praze byl 16 dní uzavřen kvůli povodním. (27. srpna 2002)

Pohled z Karlova mostu na Kampu, kam je vstup veřejnosti stále zakázán. (28.8.2002)

Pohled z Karlova mostu na Vltavu

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek v debatě s Andrejem Babišem na festivalu Benátská! v Liberci...
Babiš ve vládě, to nesmíme dopustit, říká volební lídr ČSSD Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek si neumí představit, že by se sociální demokracie ocitla v jedné vládě s šéfem ANO Andrejem Babišem obviněným kvůli dotaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek?...  celý článek

Pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho ocenila Poslanecká sněmovna medailí a...
Poslanci po hodinách debat požádali vládu o zneplatnění memoranda o lithiu

Poslanecká sněmovna schválila návrh komunistů na zneplatnění memoranda o těžbě lithia, které podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček s australskou firmou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.