Pohled do Grand Palais s instalací Daniela Burena

Pohled do Grand Palais s instalací Daniela Burena | foto: Martina Buláková

Poněkud zbytečné dusno v pařížském Grand Palais

  • 0
Pravidelný projekt Monumenta, který vznikl roku 2007 a pořádá jej francouzské ministerstvo kultury, vyzývá významné umělce k vytvoření sochařského díla rezonujícího s monumentálním prostorem hlavní lodi pařížského výstavního paláce Grand Palais. Letos se toho ujal domácí umělec Daniel Buren (1938). Vytvořil barevnou fraktálovitou strukturu ze spojených kruhů připomínající obří kaleidoskop či les barevných slunečníků potažených plastovým filmem.

„Nejtěžší není rozloha prostoru, nýbrž jeho krása,” poznamenal Daniel Buren do rádia France Culture o obřím secesním paláci s prosklenou střechou; postaven byl pro lelgendární Světovou výstavu roku 1900. Francouz Buren dále řekl, že Grand Palais je pro něj velkou výzvou i proto, že se v něm musí konfrontovat s projekty, které tu v rámci Monumenty vytvořili umělci před ním.

Za doposud nejoblíbenější je považován projekt amerického sochaře Richarda Serry z roku 2008, který vertikalitu hlavní lodi umocnil tak, že do výšky vztyčil pět kolosálních ocelových desek. Zahanbit se nenechal ani Christian Boltanski (2010), který v Grand Palais vytvořil palčivou atmosféru. A výjimečná byla i gigantická instalace Anishe Kapoora (2011), který prostor zaplnil až po okraj bájnou mořskou příšerou Levithianem, která polykala jednoho diváka za druhým.

Není pochyb o tom, že Daniel Buren si všeobecně s prostorem umí poradit - jeho umělecká činnost už od šedesátých let minulého století vychází z principu vytváření díla na základě existujího místa. Je ostatně autorem například stálé instalace Les Deux Plateaux (1985) na nádvoří pařížského Královského paláce, která složena z různě vysokých černobílých kuželů rozesetých po nádvoří.

Pohled do Grand Palais

Pohled do Grand Palais s instalací Daniela Burena

Burenem vytvořená struktura v Grand Palais, složená z relativně nízko posazených, do sebe zapadajících kruhů potažených plastovým filmem a stojících na hranatých kůlech, přirozeně vybízí k hravosti a naskýtá vizuálně podmanivý prožitek z geometického prostoru. Monumentalita instalace, hra barev i kruhová zrcadla, v nichž návštěvník může zkoumat odraz kopule Velkého paláce, jsou jistě zajímavé. Nicméně struktuře chybí napětí, tudíž po prvním ohromení z oné velkoleposti se dostavuje spíše pocit promarněné šance.

Slunečníkový les, či chcete-li monumentální kaleidoskop, totiž  ve výsledku působí ploše, odpoutává divákovu pozornost od daného místa a vysoký strop paláce snižuje na úroveň pařížského bytu. Po chvilce se v nekonečné struktuře barevných slunečníků dokonce můžete cítit jaksi uvězněni. Venku je teplo, pod slunečníky ještě větší. Rychle ven! Ostatně pod širým nebem to Burenovým instalacím prospívá daleko víc. Výstava trvá do 21. června.

Psáno pro časopis Art & Antiques a pro Kavárnu on-line.
.


Video