Před nějakými sedmdesáti lety stačilo zajít poblíž Mrtvého moře do správné jeskyně, aby člověk našel desítky tisíc fragmentů, známých dnes jako kumránské svitky. Tytéž svitky nyní odpočívají v šeru depozitáře, kde je stejná vlhkost jako v oné jeskyni, a k nahlédnutí jich je jen zlomek.
Ale už to nebude dlouho trvat a na svitky se bude moci podívat každý, stačit k tomu bude počítač a internet.
Izraelský úřad pro starožitné památky totiž ve spolupráci s odborníky vyhledávače Google připravuje digitalizaci svitků. Její začátek se sice trochu vleče - v únoru se předpokládalo, že začne do šesti měsíců, nyní se říká, že to bude do čtvrt roku, ale výsledek by měl stát za to.
Fotit se bude i infračerveně
Fotoaparát v přepočtu za čtyři a půl milionu korun by měl svitky nasnímat v rozlišení 39 milionů pixelů. A také fotit v jedenácti různých vlnových délkách včetně infračerveného spektra. Výsledek umožní i čtení zašlých nápisů, na které už lidské oko nestačí.
"Kvalita snímků bude odpovídat skutečnému fyzickému vzhledu svitků, takže nebude nutné je tak často vystavovat, což pomůže jejich uchování pro budoucí generace," uvedli v tiskové zprávě izraelští památkáři (více o svitcích na webu izraelského Úřadu pro starožitné památky čtěte zde).
Nadšenci do archeologie navíc budou moci přiložit ruku k dílu. Podle informací ČTK budou uživatelé internetu moci pomáhat se spojováním útržků i s luštěním textu. "Je to dokonalé puzzle," říkají památkáři.
KUMRÁNSKÉ SVITKYAsi 900 rukopisů bylo nalezeno v letech 1946 až 1956 v jeskyních v Kumránu u Mrtvého moře. Tvoří je staré náboženské texty sepsané v aramejštině, hebrejštině a řečtině. Svitky zřejmě sepsala asketická židovská sekta esejců. Někteří badatelé esejce ztotožňovali s prvními křesťany, patrně jimi ale nebyli. Vznik svitků nalezených v Kumránu se datuje zhruba mezi roky 300 až 68 před naším letopočtem. Pak oblast dobyli Římané. Součástí nálezů byly rovněž vůbec nejstarší známé opisy Starého zákona. Z řady svitků zůstaly jen útržky. Některé popsané a přelepené kousky nejsou větší než pár milimetrů. Od objevu se o záchranu a sestavení textů zaznamenaných na kozí kůži pokoušelo mnoho lidí a ne všechny pokusy se obešly bez dalšího poškozování vzácného materiálu. Svitky se tak dočkaly i "pomoci" ve formě lepicí pásky, která sice kdysi byla novinkou, ale poměrně rychle začala svitky rozežírat. Restaurátoři tak bojují i s časem (čtěte Biblické svitky přečkaly staletí, teď je rozežírá lepicí páska). |
