Nabídl také pomoc českých expertů, a to jak na migraci, tak na přístupová jednání s EU. „Jsme vděčni České republice, nabídnutá pomoc je jistě potřebná,“ uvedl po jednání srbský premiér Alexandr Vučić.
Brusel s Bělehradem formálně zahájil přístupové rozhovory již loni, žádná z takzvaných vyjednávacích kapitol ale dosud nebyla otevřena. Během přístupových rozhovorů musí země sladit své normy s unijními pravidly v celkem 35 kapitolách, jejichž součástí jsou i vztahy s bývalou jihosrbskou provincií a nyní nezávislým Kosovem. Termín vstupu Srbska do unie zatím není stanoven, Bělehrad usiluje o začlenění od roku 2020.
Obě delegace jednaly také o vzájemném obchodu a možných investicích. „Doufáme, že podmínky budou přijatelné,“ podotkl Vučić o rozjednaných projektech s českými firmami, především v oblasti dopravní infrastruktury a energetiky.
Separátní řešení není pro EU správné
„EU musí postupovat společně. Při všech krizích, které jsme řešili, ať už na Ukrajině, anebo krize migrační, jsme vždy trvali na tom, abychom se dohodli. To nejhorší, k čemu by mohlo dojít, by bylo, kdyby na tyto podobné krize začaly jednotlivé členské země reagovat izolovaně. ČR se aktivně účastní debaty, jak nejlépe čelit současné migrační krizi, ale současně trváme na tom, aby to bylo společné evropské řešení,“ zdůraznil Sobotka.
Evropa by podle něj měla jednat rychleji a efektivněji a měla by se zabývat nejen tím, co se děje uvnitř EU, ale i tím, co se odehrává před jejími hranicemi, tedy intenzivněji se věnovat konfliktům, které migrační krizi vyvolaly. Na tyto otázky chce klást důraz při pátečním summitu visegrádské skupiny v Praze. Migrační krizi pokládá za argument pro posílení společné zahraniční a obranné politiky EU, protože jen ta „umožní unii stabilizovat situaci ve svém bezprostředním okolí“.
Na dotaz novinářů vysvětlil, že některé názorové rozdíly mezi vládou a prezidentem Milošem Zemanem „neznemožňují, abychom navenek jako ústavní činitelé vystupovali společně“. Zdůraznil rovněž, že se Praha snaží zachovat schengenský prostor volného cestování bez hraničních kontrol.
Srbsko pamatuje na Jugoslávii
Srbskem procházejí uprchlíci na své cestě do Maďarska a dále na západ. Premiér Vučić podotkl, že od počátku roku jejich počet dosáhl už 115 000 a země se jim snaží pomoci, seč jí síly stačí, a to i kvůli vzpomínkám na nedávnou dobu, kdy se Srbsko muselo postarat o půl milionu jiných uprchlíků z jiných částí bývalé Jugoslávie.
Tentokráte o azyl požádalo „jen několik desítek migrantů“. Před novináři současně popřel, že by se v uplynulých dnech vyjádřil ve smyslu, že Srbsko se chová více evropsky než některé členské země EU. „Nejsme členy EU, nechci kazit vztahy s jinými státy,“ řekl.
„Nestěžujeme si, snažíme se pomoci lidem... Sami jsme měli stejný problém a nezavíráme oči. Nechceme dělat problémy,“ dodal. Nicméně Vučić dosud postrádá jasnou strategii EU, jak chce krizi řešit.
