"Částka na finanční pomoc je v této chvíli 60 milionů korun za všechny nevládní organizace. Ta částka se ale ještě bude měnit, poroste," uvedl koordinátor humanitární pomoci organizace Adra Josef Koláček.
Jak však dodal, suma je nižší, než při posledních velkých povodních v roce 2010. "Tehdy jsme vybrali přes 70 milionů a postižených domácností bylo 1 200. Takže ten propad ve financích je zřetelný," dodal Koláček s tím, že letos chtějí neziskovky rozdělit peníze mezi dva a půl tisíce domácností, které byly zasaženy povodňovou vlnou.
Neziskovky se i měsíc po první vlně povodní schází a řeší, jak co nejlépe vybrané peníze rozdělit. "Hovoříme o potřebách zasažených domácností, tak abychom si 'nakalibrovali' co jim budeme dávat, aby nedošlo k nějaké disproporci," dodal Koláček.
Aby se pomoc dostala k lidem co nejrychleji a byla skutečně efektivní, dohodly se nevládní organizace na "rozdělení" postižených území. "Ve Středočeském a Ústeckém kraji to tak trochu kopírovalo naši historickou zkušenost z roku 2002. Třeba obec Kly a Mělnicko - tam prioritně pracuje Člověk v tísni, na Litoměřicku spolupracuje Adra s Diakonií, uprostřed toho všeho je Charita, protože ta má trochu jiná místa svého zájmu," nastínil Koláček.
Pomáhaly stovky dobrovolníků
Pomoc neziskovek však nespočívala pouze ve finančních sbírkách. I měsíc po velké vodě totiž v zasažených obcích pomáhají desítky dobrovolníků. Těch se organizacím hlásilo několikanásobně větší množství, než mohly využít.
Adra například evidovala přibližně tisícovku lidí, kteří chtěli pomoci, do terénu vyslala 250 pracovníků. Evangelická Diakonie potom registrovala 700 zájemců, do zasažených oblastí potom vyslala na dvě stovky z nich.
Jak ovšem říká Eva Bucharová, která má v Diakonii na starosti humanitární pomoc, neziskovky si navzájem pomáhaly. "Měli jsme například nevytížené dva dobrovolníky a v Červeném kříži v humanitárním skladu tito lidé chyběli a dokázali jsme informace propojit tak, že jsme tuto potřebu dokázali vykrýt, popsala Bucharová.
Organizace navíc zájemce o pomoc odkazovaly i na stránky povodnovapomoc.cz, kde se scházely jak nabídky na pomoc, tak také žádosti o ni. Iniciativu založili skauti a přes stránky se přihlásilo přes 1 200 dobrovolníků.
"Samotné nás překvapilo, kolik lidí nabízí ochotně pomoc druhým, zároveň také kolik lidí potřebuje pomoci. Překvapilo nás ale také, jak kuriózní často mohou být práce po povodních. Na portálu se ukázalo, že přednost má samozřejmě úklid, čištění bytů i pozemků, vyčerpávání sklepů a otloukání omítek. Našly se ale i jiné, mnohem zajímavější žádosti," popisuje jeden ze zakladatelů portálu Miloš Říha.
Lidé tak kromě likvidace "běžných" popovodňových škod pomáhali například i se zachraňováním ryb hlídáním cest nebo stavbou plotů proti takzvaným povodňovým turistům.
