V nápisu se podle nich sice s potížemi, ale přece jen dá rozpoznat německé slovo raus a příjmení Adolfa Hitlera.
Místo vzpomínky na několik stovek zavražděných Židů už jen vzdáleně připomíná lesk svého odhalení. Tehdy do Jedwabného vedle desítek představitelů polské i židovské strany a rabínů přijel osobně i polský prezident Aleksander Kwašniewski a velvyslanec Izraele v Polsku Ševach Weiss. Místo je zarostlé, ráno v den výročí jen narychlo nedbale ručně pokosené.
Zanedbanost pomníku však přesně vystihuje vztah dnešních obyvatel Jedwabného k dávnému zločinu. O zločinu mluví neradi. "Udělali to Němci," řekla už dříve starší žena, která odmítla uvést své jméno. V den masakru ale v Jedwabném nebyla, o událostech prý jen slyšela. Další obyvatelé městečka se k novinářům dodnes obracejí většinou zády. "Co vám mám povídat, nechte ty mrtvé spát," uvedl před tamním kostelem jeden z farníků.
Výsledky vyšetřování Z výsledků vyšetřování IPN vyplývá, že 10. července 1941 se do Jedwabného sjeli sedláci z okolí a společně s místními Poláky vyhnali židovské obyvatele z jejich domovů. Shromáždili je na náměstí, kde je bili, týrali a zesměšňovali. Pak je nahnali do stodoly za městem, kterou polili benzinem a podpálili. Křik obětí bylo podle výpovědí svědků slyšet v širokém okolí.
Vyšetřovatelé: Židy vraždili Poláci
Institut národní paměti (IPN) zjistil, že hrůzný zločin mají na svědomí místní Poláci. Inspirace pogromu ale byla zřejmě německá.
"Podíl polských obyvatel na realizaci zločinného záměru byl rozhodující," přiznal vyšetřovatel IPN Radoslaw Ignatiew. V posledním více než roce strávil většinu svého času vyjasňováním dávného zločinu. Výsledky jeho práce jsou pro většinu Poláků jen velmi obtížně přijatelné.
"To prostě neladí s obrázkem hrdinného Poláka bojujícího za svobodu své vlasti," přiznal jeden starší muž, který tak stručně shrnul značnou část diskuse, jež se v první polovině loňského roku rozpoutala v polském tisku o Jedwabném a účasti Poláků na zločinu.
Jak ale potvrdili vyšetřovatelé IPN, na místě hromadné vraždy byli němečtí vojáci. Pozorovali rovněž celou protižidovskou akci polských obyvatel Jedwabného. "Přítomnost německých vojáků naznačila, že zločin tolerovali a že s ním souhlasili," uvedl Ignatiew.
Vyšetřování v Jedwabném však ještě formálně neskončilo. Lidé, kteří mají na hromadné vraždě vinu, už nežijí a přesný počet obětí není možné určit. Vysoce nepravděpodobné ale podle vyšetřovatelů je, že by v Jedwabném osudného 10. července zemřelo 1600 lidí, jak uvádějí někteří historici.
Vyšetřovatelé za několik měsíců vyslechli 98 svědků, většinou velmi starých a nemocných lidí. Jejich výpovědi se často rozcházely a nezřídka byly dokonce v přímém rozporu. Vyšetřovatelé se tak museli opírat i o materiál shromážděný dřívějším šetření, které se uskutečnilo v prvních letech po válce.
