Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pomník na Šumavě opět uctívá mrtvého pohraničníka a „boj s nepřítelem“

  17:37aktualizováno  17:37
Na šumavský Březník se vrátil pomník připomínající zdejší incident z 50. let. Jeden z pohraničníků se tehdy rozhodl utéct přes hranici a zastřelil při tom svého nadřízeného, který ho chtěl zadržet. Na pomníku, jenž po roce 1989 zmizel a nyní se znovu objevil, se píše, že pohraničník zahynul při boji s nepřítelem. To vyvolává rozporuplné reakce.

Pomník pohraničníkovi Václavu Horváthovi, který se po dvaceti letech opět objevil na místě bývalé roty na Březníku.

Pomník nechali na Březníku znovu umístit členové ultralevicového Klubu českého pohraničí, který sdružuje bývalé pohraničníky. Skupina má blízko ke komunistické straně a už v roce 1995 ho označila první vládní zpráva o extremismu v Česku za bezpečnostní hrozbu pro stát.

Střelba na Březníku

6. listopadu 1959 se jeden z nováčků u pohraniční stráže rozhodl utéct přes hranici. Jeho nadřízený poručík Horváth se mu v tom rozhodl zabránit. Prchající mladík proti němu namířil zbraň a zastřelil ho. Pak utekl za hranice a do USA.

Text na internetových stránkách klubu, kde jsou události na Březníku z listopadu 1959 a další incidenty na hranicích popsány, je velmi jednostranný ve prospěch pohraničníků. Zdůrazňuje, že zastřelený voják byl obětí vlastizrádce a vraha, který nakonec za hranice utekl a zmizel v USA.

I kvůli tomu vyvolalo opětovné umístění pomníku na Březníku rozporuplné reakce. V Lidových novinách se proti němu postavil třeba divadelní historik a znalec Šumavy Vladimír Just. Vadí mu nápis, který na památníku je. Oslavuje zastřeleného vojáka, je na něm uvedeno, že "položil svůj život při ochraně státní hranice v boji s nepřítelem".

"Kdo byl tehdy ten nepřítel? Překlad z jazyka stalinismu do češtiny zní: poručíkův spoluobčan, který chtěl naplnit základní občanské právo svobodně opustit zadrátovanou republiku. Proti němu, nikoli proti zlým Bavorákům, přece tu zadrátovanou hranici, obehnanou drátem s vysokým napětím, hlídal. Padlých pohraničníků při přestřelkách bylo přitom mnohonásobně méně než skutečných obětí šílené ostrahy (vysoké napětí, manipulace s granáty a minami atd.)," napsal Just.

Starosta Modravy: Byl to taky něčí syn

Starostovi nedaleké Modravy Antonínu Schubertovi, který s umístěním pomníku souhlasil, text na památníku až tak nevadí. Záležitost považuje za službu zemřelému.

Schubert zároveň řekl, že činnost Klubu českého pohraničí nezná, ale že při schvalování pomníku vycházel z toho, že do roku 1989 byly po Šumavě různě umístěny pomníčky padlých členů pohraniční stráže.

"Po roce 1989 se nejmíň dbalo na to, že ti členové byli také něčí děti, a ať to byli vojíni nebo poddůstojníci nebo důstojníci, byli to prostě lidi, kteří tehdy chránili státní hranici na základě platného zákona. Tak jako se dělají pamětní pomníky členům wehrmachtu,“ vysvětlil starosta Modravy Antonín Schubert.

Vzápětí ale dodal, že on osobně "péesáky" nemá rád. "Považuji je za něco, co mě vyhnalo ze Šumavy do vnitrozemí, protože oni tady byli všemocnými
pány," dodal Schubert.

Na otázku, jestli by u pomníku neměla být nějaká vysvětlující destička, která by zabránila polemikám, ale řekl, že nechce vyvolávat žádné polemiky o tom, jestli pohraniční stráž byla dobře nebo špatně.

Pomohl by dovysvětlující text?

Pomník byl na stejném místě už za totality, po roce 1989 ale zmizel a až nyní

Pomník byl na stejném místě už za totality, po roce 1989 ale zmizel a až nyní se znovu objevil

Pomník by už nechal na Březníku i Ústav pro studium totalitních režimů v Praze. Podle jeho zástupců by ale měl být památník osazen vysvětlujícím textem, kde by se ozřejmilo, jak komunistický režim hlídal hranice se Západem a koho považoval za nepřítele.

"V různých částech pohraničí dělají lidé informační tabule o někdejším pohraničním pásmu, a to by mohlo být i na Modravě," řekl Eduard Hulicius, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ten si myslí, že polemika by mohla být impulzem k tomu, aby Modrava nebo další obce přes financování z krajských nebo evropských fondů postavily třeba turistickou informační stezku. Starosta Schubert uvedl, že takzvanou reminiscenci železné opony s jejím realistickým ztvárněním už chtěl u Modravy postavit zhruba před pěti lety, ale národní park s odvoláním na ochranu ohrožených společenstev mu to nepovolil.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.