První byl německý podnikatel Kurt Siegfried Punzelt. Evropský soud ve Štrasburku 25. dubna 2000 rozhodl, že mu Česko musí zaplatit 190 tisíc korun odškodného za to, že strávil tři a půl roku ve vazbě, než se dočkal rozsudku kvůli tomu, že platil nekrytými šeky.
A zatím naposledy muselo Česko platit odškodné před dvěma týdny Přemyslu Petrovi Pflegerovi z Ostravy-Poruby. Ten se zase u českých soudů přes sedm let marně domáhal ochrany před svou společnicí, která ho terorizovala. Za újmu, kterou mu svými průtahy soudy způsobily, dostane 32 tisíc korun.
Česku hrozí další pokuty
Dohromady už Česko za pomalé soudy na odškodném muselo lidem zaplatit skoro 600 tisíc eur: v přepočtu přesně 18 926 760 korun a 50 haléřů.
Potíž je v tom, že částka, kterou Česko za pomalé soudy platí, roste čím dál rychleji. Zatímco v roce 2000 dal štrasburský soud za pravdu v průměru jen jednomu českému stěžovateli za dva měsíce, teď už připadá jeden na každých čtrnáct dní.
Češi se totiž naučili si do Štrasburku stěžovat. Takže tam teď leží desítky jejich žalob. Šanci, že mu Evropský soud dá za pravdu, má přitom téměř každý, kdo na spravedlnost čeká déle než tři a půl roku. Což v Česku není žádná výjimka.
Němec chce zasáhnout
Například řízení před krajskými soudy u nás v průměru trvá sedm set padesát osm dní, tedy zhruba dva roky.
"Samozřejmě mi vadí, že tolik platíme na odškodném. Zabezpečit rychlejší vymahatelnost práva je mojí prioritou. A doufám, že mi v tom kolegové ve vládě pomohou, na některých soudech je málo soudců a na jejich doplnění budeme potřebovat peníze," řekl MF DNES nový ministr spravedlnosti Pavel Němec.
|
Komentář Karla Steigerwalda čtěte ZDE |
Že je - pokud jde o délku čekání na spravedlnost - situace v Česku neudržitelná, se píše i v čerstvé analýze o stavu českého soudnictví, kterou zpracovala skupina německých a britských expertů. Dokument, který se MF DNES podařilo získat, vznikl na zakázku ministerstva spravedlnosti a podrobně rozebírá důvody průtahů.
"Není možné, aby i nadále nadřízené soudy vracely těm nižším k došetření přes čtyřicet procent případů, jak je tomu nyní. Je potřeba přesně vymezit situace, kdy se může kauza vrátit," upozorňují experti.
Navrhují také, aby se zjednodušila pravidla pro doručování soudních obsílek: úplně stačí doručit žalovanému obžalobu a pak je jeho věcí, aby si ohlídal, kdy má před soud předstoupit. "Je pravda, že v jiných státech unie si s tím takovou hlavu jako u nás nedělají," souhlasí náměstek ministra Vladimír Král.
Návrhů, jak zrychlit práci soudců, je v dokumentu mnohem víc: například u rodinného práva by podle odborníků pomohlo, kdyby stát zavedl pevné tabulky pro stanovení výživného.
"To by bylo skvělé. Odpadly by tak případy, kdy soud vůbec výživné nestanoví, protože druhý rodič tvrdí, že nemá z čeho žít," podotýká Miloslava Závodská, která se alimentů na dvě dcery marně domáhá šestnáct let. Jestli se toho dočká, však není jisté. Nový ministr se ještě nerozhodl, které z návrhů zahraničních odborníků promění v realitu.
