Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pomáhala jsi gestapu! Facka udavačce připomíná poválečnou spravedlnost

  13:44aktualizováno  13:44
Zahanbená konfidentka gestapa klopí oči k zemi a očekává ránu do obličeje. Fotografovi Henri Cartier-Bressonovi se v tranzitním táboře v anhaltském městě Dessau podařilo vyfotit snímek, který se stal symbolem odplaty po konci druhé světové války.

Mladá Belgičanka byla identifikována jako udavačka gestapa v tranzitním táboře Dessau, když se snažila skrýt v davu. (duben 1945) | foto: Henri Cartier-Bresson

slavné fotografie

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Cartier-Bresson po vypuknutí druhé světové války vstoupil do francouzské armády jako fotograf. Na jaře 1940 padl do německého zajetí a dalších 35 měsíců strávil na nucených pracích. Dvakrát se pokusil o útěk, dvakrát mu útěk nevyšel.


Napotřetí se mu už uprchnout podařilo. Cartier-Bresson si pořídil falešné papíry, vrátil se do Francie a zapojil se do odboje.

Vykopal také fotoaparát značky Leica, který měl ukrytý nedaleko farmy ve Vogézách, a dokumentoval s ním německou okupaci i osvobození Francie.

Po konci války ho americký Úřad válečných informací požádal, aby natočil dokument o návratu francouzských uprchlíků, vězňů z koncentračních táborů a nuceně nasazených domů. Film nesl prostý název Le Retour (Návrat).

Na stráži před konfidenty

Třicetiminutový snímek začíná záběry osvobozeného koncentračního tábora Dachau. Vypravěč vysvětluje, že osvobození vězni a bloudící uprchlíci komplikují postup spojeneckých jednotek, a jsou proto umisťováni do tranzitních táborů.

Do jednoho z nich dorazil i Cartier-Bresson se svým kameramanem. V kasárnách v Dessau nedaleko Lipska se mu podařilo pořídit slavný snímek. Na nádvoří se tísní stovky lidí - uprchlíci, propuštění vězni, lidé, které válka zavála daleko od domova.

Scéna výslechu z filmu Le Retour:


Uprostřed davu je stůl, za kterým sedí velitel tranzitního tábora se slunečními brýlemi a pěšinkou. Mladý Nizozemec Wilhelm Henry van der Velden prošel koncentračním táborem Westerbork a nyní má za úkol mezi tisíci procházejícími uprchlíky odhalit kolaboranty a bývalé nacisty.

"Je třeba být na stráži před těmi několika bídáky, kteří se zkoušejí v mase deportovaných ztratit aby se mohli vrátit domů a pokračovat ve starých kolejích," vysvětluje komentátor ve filmu Le Retour. Mladý velitel tábora má právě před sebou další případ - mladou Belgičanku v jezdeckých kalhotách, která provinile klopí oči k zemi.

Prostě jsem zmáčkl spoušť, vzpomínal fotograf

V tu chvíli se do výslechu rázně zapojí mladá Francouzka v černých šatech. Má založené ruce a na zkroušenou ženu křičí: "Ano! Pomáhala jsi gestapu, jsi agentka!" Pak její ruka vystřelí a udeří obviněnou do tváře tak silně, že žena vyletí ze záběru kamery. Ponížená konfidentka se pomalu vrací před stůl, upravuje si vlasy a z nosu jí teče krev.

Cartier-Bresson stál od celé scény zhruba tři metry. Dostatečně blízko, aby zachytil drama u výslechu, ale zároveň dost daleko, aby dostál svému principu nevměšování se.

Německo 1945. Fotografie Henri Cartier-Bressona z tranzitního tábora v Dessau

"Byl to film od zajatců o zajatcích. Můj kameraman točil a ta scéna se odehrála přímo před mýma očima. Držel jsem fotoaparát v ruce a jen jsem zmáčkl spoušť," vzpomínal podle historika fotografie Hanse-Michaela Koetzleho po letech Cartier-Bresson.

Zatímco ve filmu scéna výslechu trvá 30 vteřin, fotografovi se podařilo vystihnout ten přesný zlomek okamžiku, ve kterém je Belgičanka odhalena jako konfidentka a Francouzka si na ní vylévá vztek a opovržení nashromážděné za léta nacistické okupace.

V Americe mu již chystali posmrtnou výstavu

V šedesátině vteřiny zachytil zuřivý triumf na tváři Francouzky i zahanbenou grimasu odhalené konfidentky. "Ženy na obrázku zosobňují Vztek a Hanbu, které za přihlížení řeckého chóru stojí před Spravedlností," píše kurátor Metropolitního muzea v New Yorku.

Cartier-Bresson si již před válkou získal pověst skvělého fotografa. Kvůli pobytu v zajetí ho Američané považovali za mrtvého a v New Yorku mu již připravovali posmrtnou výstavu. Když se dozvěděli, že je stále naživu, zařadili snímek z Dessau na velkou poválečnou fotografickou výstavu v Museum of Modern Art.

Německo 1945. Fotografie Henri Cartier-Bressona z tranzitního tábora v Dessau

Po válce se Cartier-Bresson stal ikonou fotožurnalismu, proslul hlavně díky své schopnosti zachytit ten "pravý okamžik". Ještě dlouho po konci války dostával dopisy od lidí, kteří v davu přihlížejících na jeho slavné fotografii rozeznali své příbuzné.

"To je můj bratr, to je můj otec - prosím, řekněte nám, kde teď je. Jak ho můžeme najít?" ptali se ho zoufalí pisatelé v dopisech, ke kterým byla přiložená fotografie se zakřížkovaným obličejem.

Henri Cartier-Bresson

Fotograf Henri Cartier-Bresson

"Celý život jsem byl amatérem," prohlašoval fotograf, který se narodil 22. srpna 1908 ve francouzském Chanteloup v zámožné rodině textilních průmyslníků.

Na sklonku 20. let začal studovat malířství, nakonec se ale rozhodl pro fotografii. Cartier-Bresson si tedy koupil svoji první Leicu a začal se potulovat ulicemi Paříže a dalších měst s cílem "udeřit v pravý čas". V roce 1937 během španělské občanské války točil dokumenty, za druhé světové války byl jako vojenský fotograf zajat, ale napotřetí se mu podařilo uniknout. Když se blížilo osvobození, byl už v Paříži, aby zachytil své milované město.

V květnu 1947 se při setkání přátel nad lahví šampaňského zrodila proslulá agentura Magnum Photos. Svým autorům měla poskytovat servis, ale zároveň i zaručovat autorská práva a značnou tvůrčí svobodu.

Několik let strávil Cartier-Bresson v Indii, Barmě, Pákistánu, Indonésii a Číně. V roce 1952 se vrátil zpět do Evropy, aby se o dva roky později stal prvním západním fotoreportérem, který zachytil poválečný Sovětský svaz. Následné cesty jej zavedly i na Kubu, do Mexika, Kanady, Spojených států, Indie, Japonska a řady dalších zemí.

Třicet let před svou smrtí přestal fotografovat. Podle vlastních slov cítil, že nemá, co by více řekl. Zemřel v roce 2004 ve věku 95 let ve svém domě v L'Isle-sur-la-Sorgue na jihu Francie.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.