Přijetí prohlášení o vině Stalina a jeho režimu předcházela v dolní komoře ruského parlamentu živá debata. Pro dokument nakonec zvedli ruku zákonodárci vládnoucího Jednotného Ruska a dvou menších stran - Spravedlivého Ruska a seskupení Vladimira Žirinovského. Proti hlasovali jen komunisté, kteří Katyň označili za "jeden z největších mýtů 20. století".
Sovětská propaganda se po desetiletí snažila svalovat vinu za zastřelení 22 tisíc Poláků na německé nacisty. Až v roce 1990 připustila, jak to bylo doopravdy. Vyšetřování tragédie však skončilo, dokumenty ruské úřady zavřely do archivů a odmítly oběti rehabilitovat. Nadále tak událost kazila vztahy mezi Ruskem a Polskem.
Katyňský masakrKatyňský masakr je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce v roce 1940. Zabito bylo přibližně 22 tisíc mužů, kromě armádních důstojníků také intelektuálové, duchovní či soudci a policisté. Vinu stalinského vedení připustil až první a zároveň poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, do té doby označoval Sovětský svaz za viníka nacistické Německo. |
"Zveřejněné dokumenty, zamčené po mnoho let v archivech, nejen odhalily hrůzu tragédie, ale také ukázaly, že se masakr udál na přímý rozkaz Stalina a dalších členů sovětského vedení," uvedla duma v prohlášení.
"Oficiální sovětská propaganda připisovala odpovědnost za zločin nacistům. To vyvolávalo tajné, ale mocné diskuse uvnitř sovětské společnosti a pochopitelně způsobovalo hněv, rozhořčení a nedůvěru polského lidu," píše se dále v dokumentu.
Za masakr nebyl nikdy nikdo odsouzen, ruští státní zástupci dosud tvrdili, že lidé zodpovědní za tragédii už jsou mrtví. V roce 2005 jen ruské soudní vyšetřování potvrdilo vraždu 1 803 lidí. Skutečný počet polských zajatců zabitých v Katyni a na dalších místech je přitom odhadován na 22 tisíc, včetně osmi tisíc důstojníků.
Duma nyní v prohlášení požaduje další vyšetřování události a vypracování seznamu obětí. Současně poslanci připomněli, že v Katyni zemřely i tisíce sovětských civilistů, na kterých si v letech 1936 - 1938 režim cvičil masové vraždění.
Rusko-polské vztahy se začaly měnit už na jaře, kdy premiéři obou zemí, Vladimir Putin a Donald Tusk, společně uctili památku obětí. Sbližování nenarušila ani dubnová tragédie, při které se u Smolenska zřítil polský vládní letoun a v něm zemřelo 96 lidí včetně prezidenta Kaczynského. Mířili na pietní akci připomínající právě masakr z Katyně. (čtěte více o pádu letadla)
