Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polští voliči trestali pravici

  0:01aktualizováno  0:01
Poláci včera ve čtvrtých parlamentních volbách od roku 1989 zřejmě dali mandát do rukou levice, jak napovídaly první povolební odhady. Voliči tak především dali najevo nespokojenost nad uplynulými léty pod taktovkou nesourodého slepence pravicových stran. Průzkumy dokonce předpovídaly, že rozhádaná Solidarita, zmítaná vnitrostranickými boji a korupcí, možná nezíská v dolní komoře parlamentu - Sejmu - ani jediné křeslo. Vedle toho rozhodovali polští voliči také o složení Senátu.

Jediná otázka voleb nakonec zněla zcela prostě: Získá levicová koalice dokonce více než polovinu křesel? Šéf Strany demokratické levice Leszek Miller, který odvolil ve středopolském městě Lodž, vyjádřil jediné přání: aby voličská účast byla co nejvyšší. Evropská unie dala především najevo zájem na stabilní vládě.

Brusel dal najevo, že doufá ve vznik pevnější a akceschopnější vlády, s níž bude snazší jednat a jež dokáže dohnat ztrátu na ostatní kandidáty, které Polsko nabralo při vstupních rozhovorech v posledních měsících. "Oficiálně se činitelé EU omezují na konstatování, že všechny polské politické strany soupeřící o moc mají jednoznačně zájem na vstupu země do Evropské unie a hodlají se o to maximálně zasazovat," uvedl zpravodaj ČTK.

Ve prospěch polské levice se vyjádřil i polský prezident, původně politik v jejích stranických barvách. Nepřímo vyzval Poláky, aby odevzdali hlasy levici. "Buď budeme mít jednobarevnou vládu, která bude odpovědná za své činy, nebo vstoupíme do období těžkých, a dokonce exotických koaličních spojení," řekl Kwasniewski.

Hledání povolebních svazků, které by mohly vést k sestavení vlády, může podle něho při současném stavu rozdělení preferencí polských obyvatel trvat dokonce měsíce. Současný premiér Jerzy Buzek se snažil na poslední chvíli zvrátit voličskou přízeň. "Stále jsme v situaci, kdy něco jen budujeme," prohlásil. "Hlas každého voliče může znamenat pro nás vše."

Agentury především citovaly volání evropských diplomatů po stabilnější vládě. Takové, jaká by byla schopnější a odpovědnější při vyjednávání o rozšíření unie.
"Nyní se už nebudou mít na co vymlouvat. Očekáváme silnou vládu schopnou zaujmout stanoviska k citlivým a těžkým věcem," uvedl zdroj blízký jednání.

Jako příklad uvedl kapitoly "volný pohyb osob" a "volný pohyb kapitálu", kde slabý Buzkův kabinet nebyl schopen reagovat jinak na návrhy EU než odmítavým mlčením. Mezi diplomaty členských zemí panovalo očekávání, že Poláci začnou po volbách unii záhy odpovídat na její stanoviska.

Podle polských zdrojů však bude mít nová vláda plné ruce práce s jinými věcmi, zejména bídnou ekonomickou situací. "Nečekáme konkrétní hodnotná stanoviska dřív než začátkem příštího roku," uvedl jeden z nich. Do té doby se tedy Poláci mohou nadít kritičtější hodnotící zprávy než v minulých letech.

Nedostatečný pokrok v jednání už nebude kompenzován spokojeností s ekonomickou situací; podle zdrojů komise bude do zprávy, která se dokončuje, možné přinejlepším zahrnout jako pozitivní bod jasné reformní záměry nové vlády.
Polsko uzavřelo při jednání s EU dosud 17 kapitol, o dvě méně než ČR.

Tento rozdíl by se mohl výrazně prohloubit, pokud by Poláci do října nepředložili uspokojivé odpovědi na postoje EU v řadě otevřených oblastí. Jsou si toho dokonale vědomi. Zjednodušeně řečeno, opět podle polského pramene, je "počet uzavřených kapitol tím důležitější, oč horší je vnitřní ekonomická situace".

Právě na zlepšení chodu ekonomiky sázeli Poláci při včerejším hlasování. "Polsko nemá čas na obtížné hledání těžkých, a dokonce exotických koaličních spojení," lákal současný prezident Kwasniewski.

Pokud se skutečně potvrdí vítězství levice, připadne asi Leszku Millerovi úkol sestavení vlády. Prezident potvrdil, že jako prvního pověří sestavením nové vlády předsedu vítězné strany. S největší pravděpodobností tedy tento úkol připadne šéfovi levicových stran.

Prezident doufá, že při tom nebude potřebovat pomoc žádného dalšího partnera. Jednobarevnou vládu bez koaličních sporů Polsko podle Kwasniewského potřebuje mimo jiné proto, že chce co nejrychleji dokončit vyjednávání o vstupu do Evropské unie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.