Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákon v Polsku sloučí funkci ministra a prokurátora, opozice to kritizuje

  7:29aktualizováno  7:29
V Polsku dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Návrh po bouřlivé debatě ve čtvrtek schválila dolní komora parlamentu. Podle opozice vláda premiérky Beaty Szydlové tímto krokem učiní konec nezávislosti polské justice.

Polská premiérka Beata Szydlová | foto: AP

O schválení zákona Informovala agentura DPA. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) krátce po nástupu k moci prosadila několik sporných zákonů, například reformu ústavního soudu či veřejnoprávních médií. Opozice v nich vidí ohrožení demokratického systému.

Pro zákon slučující funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora hlasovalo v Sejmu 236 poslanců, proti jich bylo 209 a sedm se hlasování zdrželo. Přes tvrdou kritiku normy ze strany liberální opozice se její schválení čekalo, neboť PiS v Sejmu disponuje většinou. Než nový zákon vstoupí v platnost, musí jej odsouhlasit ještě horní komora a prezident.

Opoziční poslanci z Občanské platformy (PO) vládě premiérky Beaty Szydlové během projednávání zákona vyčítali především údajnou snahu učinit konec nezávislosti polské justice. Státní zastupitelé se podle nich stanou politickými funkcionáři.

Funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora byly v Polsku sloučené už v letech 1990 až 2010. Nyní je bude zastávat ministr Zbigniew Ziobro, který stejné funkce zastával už v letech 2005 až 2007. O svou pozici naopak zřejmě přijde Andrzej Seremet, který je generálním prokurátorem od roku 2010.

Seremet se v poslední době vložil mimo jiné do sporu o obsazení ústavního soudu. Zákon, kterým poslanci vládní strany loni anulovali říjnovou volbu pětice soudců končícím parlamentem ovládaným PO a místo nich zvolili vlastní, označil za protiústavní.

Kvůli sporným reformám zní na účet kabinetu premiérky Szydlové kritika nejen z opozičních lavic, ale i z Bruselu. Evropská komise proti Varšavě zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi, což teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii. K tomu je však potřeba jednomyslného souhlasu a například maďarský premiér Viktor Orbán už se vyjádřil, že takový krok nepodpoří.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Rajoy překročil všechny hranice, zuří šéfka katalánského parlamentu

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.