Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákon v Polsku sloučí funkci ministra a prokurátora, opozice to kritizuje

  7:29aktualizováno  7:29
V Polsku dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Návrh po bouřlivé debatě ve čtvrtek schválila dolní komora parlamentu. Podle opozice vláda premiérky Beaty Szydlové tímto krokem učiní konec nezávislosti polské justice.

Polská premiérka Beata Szydlová | foto: AP

O schválení zákona Informovala agentura DPA. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) krátce po nástupu k moci prosadila několik sporných zákonů, například reformu ústavního soudu či veřejnoprávních médií. Opozice v nich vidí ohrožení demokratického systému.

Pro zákon slučující funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora hlasovalo v Sejmu 236 poslanců, proti jich bylo 209 a sedm se hlasování zdrželo. Přes tvrdou kritiku normy ze strany liberální opozice se její schválení čekalo, neboť PiS v Sejmu disponuje většinou. Než nový zákon vstoupí v platnost, musí jej odsouhlasit ještě horní komora a prezident.

Opoziční poslanci z Občanské platformy (PO) vládě premiérky Beaty Szydlové během projednávání zákona vyčítali především údajnou snahu učinit konec nezávislosti polské justice. Státní zastupitelé se podle nich stanou politickými funkcionáři.

Funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora byly v Polsku sloučené už v letech 1990 až 2010. Nyní je bude zastávat ministr Zbigniew Ziobro, který stejné funkce zastával už v letech 2005 až 2007. O svou pozici naopak zřejmě přijde Andrzej Seremet, který je generálním prokurátorem od roku 2010.

Seremet se v poslední době vložil mimo jiné do sporu o obsazení ústavního soudu. Zákon, kterým poslanci vládní strany loni anulovali říjnovou volbu pětice soudců končícím parlamentem ovládaným PO a místo nich zvolili vlastní, označil za protiústavní.

Kvůli sporným reformám zní na účet kabinetu premiérky Szydlové kritika nejen z opozičních lavic, ale i z Bruselu. Evropská komise proti Varšavě zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi, což teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii. K tomu je však potřeba jednomyslného souhlasu a například maďarský premiér Viktor Orbán už se vyjádřil, že takový krok nepodpoří.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rusko-čínské námořní cvičení v roce 2016
Čínské bojové lodě plují do Baltského moře na společné manévry s Ruskem

Trojice čínských bojových lodí včetně jednoho z nejmodernějších torpédoborců je na cestě do Baltského moře. Zapojí se tam v červenci do společných...  celý článek

Tramvajáci v Nantes dnes řídí v sukních
Řidiči v Nantes s protestem v sukních uspěli. Nově mohou nosit šortky

Řidiči autobusů a tramvají ve francouzském Nantes si vymínili, že mohou nosit kraťasy, které vnitřní předpisy firmy nepovolovaly. Na protest proti nařízení si...  celý článek

Donald Tusk na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Britský návrh na ochranu práv občanů EU nenaplnil očekávání, tvrdí Tusk

Nový britský návrh na to, jak po brexitu zajistit práva občanů EU v Británii, nenaplňuje podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska očekávání členských států....  celý článek

Hádej, kdo bude babička?
Hádej, kdo bude babička?

Jak se změní vztah s matkou po narození dítěte

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.