Smlouva o omezení jaderných zbraní START | foto: iDNES.cz

Polský ministr zahraničí Sikorsky: Je čas ratifikovat novou smlouvu START

  • 0
V Praze sice byla letos na jaře smlouva START prezidenty Obamou a Medvěděvem podepsána, ale ratifikována dosud není. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v následujícím textu píše, proč by ratifikována být měla.

Jako dlouholetý pozorovatel americké politiky vím, že senátoři Spojených států rozhodnou o otázce, zda ratifikovat novou smlouvu o kontrole zbraní START, kterou USA letos dojednaly s Ruskem, na základě důkladného vyhodnocení národních zájmů své země. Jako demokraticky zvolení zástupci amerického lidu mohou pouze oni posoudit, jaké tyto zájmy jsou.

USA jsou však stále nejmocnějším státem světa, a rozhodnutí senátorů tak bude mít zákonitě dopad i za hranicemi jejich země. Obzvláště důležité bude pro Polsko, které je oddaným spojencem USA v NATO. Je tedy důležité dát jasně najevo: moje vláda podporuje ratifikaci nové smlouvy START, protože věří, že tato smlouva zvýší bezpečnost naší země i Evropy jako celku.

Radoslaw Sikorski a americký vyjednavač John Rood

Radoslaw Sikorski a americký vyjednavač John Rood

Snaha prezidenta Baracka Obamy o jaderné odzbrojení si v Polsku získala širokou podporu. První demokratický prezident země spolu se dvěma bývalými prezidenty včetně legendárního předáka Solidarity Lecha Wałęsy zveřejnili loni společný článek, v němž smělé Obamově odzbrojovací agendě vyjádřili podporu.

Copak se děje v Rusku?

Od vypršení původní smlouvy START v prosinci 2009 nebyli američtí inspektoři už téměř rok na území Ruska, aby mohli ověřit stav jeho jaderného arzenálu. Ověřovací ustanovení smlouvy START přitom zajišťují klíčové informace, které jsou nezbytnou součástí procesu plánování sil.

Bez platné smlouvy se brzy objeví díry v jaderném deštníku, který na základě článku 5 Washingtonské smlouvy, této kolektivní bezpečnostní záruky pro členy NATO, poskytují Spojené státy Polsku a dalším spojencům. Nová smlouva START je navíc nezbytným odrazovým můstkem k budoucím jednáním s Ruskem o snížení taktických jaderných arzenálů a také nezbytnou podmínkou úspěšného oživení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).

Prezidenti Dmitrij Medveděv, Václav Klaus a Barack Obama při schůzce na Pražském hradě. (8. dubna 2010)

Prezidenti Dmitrij Medveděv, Václav Klaus a Barack Obama při schůzce na Pražském hradě. (8. dubna 2010)

My v Polsku sice nepociťujeme ze strany Ruska žádnou bezprostřední vojenskou hrozbu, avšak zdá se, že většina aktivních taktických nebo substrategických jaderných zbraní ve světě je dnes v rámci spekulativní přípravy na konflikt v Evropě rozmístěna nedaleko na východ od polských hranic. Vzhledem k potenciální katastrofálnosti případného konfliktu je nezbytné tento pozůstatek studené války omezit a nakonec eliminovat.

Chceme se usmířit

Takové úvahy stály v pozadí polsko-norské iniciativy zaměřené na řešení otázky taktických jaderných zbraní v širším rámci zbrojní kontroly, která byla zahájena letos v dubnu. Nová smlouva START je v podstatě nutným předpokladem efektivního amerického vedení v otázkách kontroly a nešíření zbraní, které mají pro Evropu význam – od oživení smlouvy CFE až po zabránění Íránu získat jaderné zbraně.

V širším plánu pak nová smlouva START upevní nový, pozitivnější tón ve vztazích mezi Ruskem a Západem. My v Polsku jsme již nastoupili na vlastní cestu usmíření s Ruskem, na cestu založenou na dialogu a reciprocitě.

John Fitzgerald Kennedy podepisuje smlouvu v roce 1963 v Bílém Domě v USA.

John Fitzgerald Kennedy podepisuje smlouvu v roce 1963 v Bílém Domě v USA.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA.

Polsko-ruské vztahy se v důsledku toho v posledních třech letech podstatně zlepšily – což vzhledem k zátěži našich společných dějin nebylo nic snadného. A přestože nás stále čekají obtíže, je Polsko odhodláno vybudovat s Ruskem vztah založený na vzájemné úctě.

Ve hře je také podstatnější spolupráce mezi NATO a Ruskem v oblasti protiraketové obrany, o kterémžto tématu se diskutovalo na letošním summitu NATO-Rusko v Lisabonu a jež má potenciál proměnit vztahy mezi NATO a Ruskem. Má-li k tomu dojít, musí nejvyšší představitelé Ruska začít pohlížet na protiraketovou obranu spíše jako na příležitost k vzájemné spolupráci při řešení běžných hrozeb než jako na hrozbu samu o sobě.

Ratifikace nové smlouvy START zvýší vzájemnou důvěru a ukáže, že Západ a Rusko jsou navzdory neshodám schopni spolupracovat v otázkách, které jsou klíčové pro naši společnou bezpečnost. Jakýkoliv odklad smlouvy naopak v Moskvě osmělí ty, kdo by v Západu raději měli nepřítele než partnera – a kdo by tedy rádi viděli zmaření i toho hubeného pokroku, jehož bylo v posledních měsících dosaženo.

Američtí vojáci přivezli protiraketové střely Patriot do polského Morongu (26. května 2010)

Američtí vojáci přivezli protiraketové střely Patriot do polského Morongu (26. května 2010)

Obamova administrativa zatím dál prosazuje své plány evropské protiraketové obrany. Polsko se před více než rokem rozhodlo zúčastnit se nového "systému postupné adaptace", který bude chránit převážně evropské spojence USA. Polská vláda souhlasila, že ve druhé polovině tohoto desetiletí umístí na svém území některé prvky modifikovaného systému evropské protiraketové obrany.

Doufám, že američtí senátoři vezmou při svém rozhodování v úvahu i stanovisko Varšavy. Nová smlouva START je v zájmu odzbrojení i v zájmu Evropy. Polsko ratifikaci této životně důležité smlouvy podporuje.

Copyright: Project Syndicate, 2010. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka, titulek a mezitulky jsou redakční.


Video