Území se nalézá hlavně v oblasti Frýdlantského výběžku, kde je těsně za hranicí hnědouhelný důl a elektrárna Turów. Poláci požadují o navrácení celkem 368 hektarů.
Dva zástupci ministerstva vnitra se minulý týden už kvůli tomu sešli se starosty dotčených obcí.
"Ministerstvo má zájem nabídnout Polsku území na Frýdlantsku v katastru našich obcí. My jsme proti. Navrhovali jsme raději finanční vyrovnání s Polskem," uvedl starosta Kunratic František Vrátný. Tato obec má přijít o největší část – 43 hektarů. Bulovka pak o 32, Horní Řasnice o 14 hektarů.
Ministerstvo už Polsku poslalo návrh vytipovaných území. "Nyní čekáme na jejich vyjádření," konstatoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
O své území nechtějí přijít ani v Horní Řasnici. "Zastupitelstvo je proti. Myslím, že pan Dienstbier neměl na začátku devadesátých let na tento požadavek vůbec přistupovat, různých územních nároků je v Evropě hodně," myslí si starosta Horní Řasnice Radek Haloun.
Pokud obce nebudou s výměnou souhlasit, vláda ji údajně neprovede. "Bojím se, že to nemusí být pravda a vláda rozhodne i bez našeho souhlasu," prohlásil Haloun.
S posunováním hranic nesouhlasí ani hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. "Už teď jsme nejmenší kraj v České republice, navíc územní nároky vznikly na Ostravsku," upozornil.
Podle starosty Hrádku Martina Půty se má řešit tento dluh odstoupením území, kde nežijí lidé. "Třeba někde v Orlických horách nebo Krkonoších, prostě tam, kde je les na obou stranách," míní.
O to se podle Řepky snaží i samotné ministerstvo. "Podle mého soukromého názoru jsme se snažili vybírat neobydlená území," sdělil.
Územní ztrátu měly Polsku nahradit peníze
Historie územního nároku Polska vůči naší zemi vznikla v roce 1958. Tehdy se vlády obou zemí dohodly na konečném vytýčení hranic. Na popud Poláků se hranice napřímila, aby byla geograficky rovnější. Československo se tím zvětšilo o 368 hektarů. Dohodlo se, že se územní ztráta Polska nahradí penězi.
Vyjmenovali se zmocněnci, kteří měli problém vyřešit, což neučinili. Počátkem devadesátých let se Poláci ozvali. V říjnu 1991 ministr zahraničí Československa při podpisu Smlouvy o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci slíbil svému polskému protějšku Krysztofu Skubiszewskému, že územní dluh Polsku vyrovnáme.
Od té doby se vedou jednání. V roce 2005 česká vláda nabídla Polsku finanční vyrovnání. Částku stanovila v řádu desítek milionů, polská strana však nabídku odmítla.
Hraniční komise navrhla několik lokalit k uvolnění pro Polsko ve čtyřech krajích. Nejvíce v kraji Libereckém.
