Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme vlastní deštník proti raketám, oznámilo Polsko

  15:08aktualizováno  19:07
Polsko chce významně posílit svou roli regionální vojenské velmoci. Kromě americké základny s antiraketami k ničení balistických střel chce Varšava na svém území rozevřít svůj vlastní protiraketový deštník, na který je ochotna dávat každý rok až pětinu z rozpočtu na modernizaci armády.

Start antirakety SM-3 z paluby válečné lodě | foto: MDA

Ambiciózní projekt má do roku 2023 chránit nejdůležitější strategické objekty i vojenské základny v zemi. První obranné prvky mají přitom začít fungovat už příští rok a má být součástí budované protiraketové obrany NATO.

Žádná bouře v Polsku kvůli štítu nebude, Poláci spoléhají na sebe

Programu už dali zelenou i zákonodárci polského Sejmu. Nutnost vybudování vlastní ochrany proti balistickým střelám obhajují i prezident Bronislav Komorovski nebo šéf národní bezpečnosti Stanislaw Koziej.

Argumenty jsou podle zastánců jasné. Současné válečné konflikty jsou charakteristické tím, že většina útoků je vedena raketovými prostředky. A jestliže NATO buduje celý systém protiraketové obrany, Polsko by jako členských stát mělo přidat svůj díl. "Jako stát na hranici aliance jsme, pokud jde o raketový útok, v první linii," prohlásil Koziel.

Reakce na americké škrty

Podle expertů jsou plány Varšavy logickou odpovědí na americké rozpočtové škrty a snaha snížit závislost na USA v tak důležité otázce, jakou obrana území je. Pentagon totiž oznámil, že kvůli úsporám rezignuje na poslední čtvrtou fázi budování svého protiraketového štítu v Evropě.

Evropa má svou vlastní antiraketu

Protiraketový systém SAMP/T

Evropské země v březnu poprvé vyzkoušely vlastní střelu k ničení balistických raket. Ostrý test dopadl dobře. Antiraketa Aster přesně zasáhla vypálenou střelu.
V architektuře společného deštníku NATO dosud technologicky dominovaly Spojené státy. Ještě do konce letošního roku by měl být francouzsko-italský systém zakomponován pod velení aliančního štítu. Více o testu

V té měli Američané na základnách v Rumunsku a Polsku rozmístit nejmodernější antirakety SM-3 Block IIB na ničení balistických střel. Washington poté ale hned ujistil obě země, že základny do roku 2015 v Rumunsku a 2018 v Polsku v souladu s druhou a třetí etapou postaví, jen na nich budou umístěné méně výkonné antirakety a čtvrtá etapa už zkrátka realizována nebude.

"V situaci, kdy se USA dostávají pod finanční tlak a musí vážit, kolik energie a prostředku věnují NATO a ochraně evropských spojenců, je polská odpověď jedinou možnou," konstatoval analytik Luboš Palata.

Polsko tak opět dokazuje, že je spojencem, který věnuje seriózní pozornost zajištění schopnosti obrany vlastního území, evropského kontinentu i posílení prvkům systému, určených k obraně USA. "Poměrně časté změny preferencí a plánů na americké straně současně Polsko vedou k posilování snah závislost na USA omezovat," uvedl odborník na protiraketovou obranu Petr Suchý.

Ostatně v krátké době jde už o druhé polské "zklamání". To první přišlo v roce 2009 krátce po nástupu Baracka obamy do prezidentského úřadu. Původní plán protiraketové obrany, jejíž součástí byla základna s antiraketami v Polsku a radarem v Česku, totiž shodil se stolu a nechal projekt, který Rusko do té doby považovalo za ohrožení, zásadně přepracovat.

"Obamova administrativa opakovaně vykazuje ochotu obětovat některé projekty spolupráce s aliančními partnery na oltář americko-ruského resetu, jehož výsledky jsou, přes veškeré snahy v posledních čtyřech letech, velkým fiaskem," dodal Suchý.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.