Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poláci staví ve Varšavě obří národní chrám, na dokončení chybějí peníze

  17:45aktualizováno  17:45
Poláci už dvacet let staví na varšavském Vilanově svoji novou národní svatyni. Sedmdesát pět metrů vysoké betonové monstrum, financované převážně katolickou církví a z darů, bude zároveň pantheonem velkých Poláků a bude k němu patřit i muzeum polského papeže Jana Pavla II.

Chrám Boží prozřetelnosti v polské Varšavě | foto: Gazeta Wyborcza

Po dvou stech letech plánů a dvaceti letech výstavby se stavba největšího polského kostela, Chrámu Boží prozřetelnosti na jihu Varšavy blíží ke konci. Chrám s půdorysem 86 na 86 metrů, vysoký 75 metrů, má před dokončením kopuli, střechu a podle  Gazety Wyborczy už se pokládá izolace.

Spolu s kostelem se dokončuje i muzeum papeže Jana Pavla II. a Národní pantheon velkých Poláků. V pantheonu už byl pohřben například poslední exilový prezident Ryszard Kaczorowski, první ministr zahraničí demokratického Polska po roce 1989 Krzystof Skubiszewski nebo básník Jan Twardowski. V pantheonu bude i symbolický hrob Jana Pavla II., jenž je ve skutečnosti pohřben ve Vatikánu.

Chrám za peníze věřících

Církev, které chybí peníze na dokončení, pořádá sbírky mezi věřícími, letos se podařilo vybrat asi devět milionů zlotých (přes padesát milionů korun). Na sesbírání této sumy se podílelo podle úřadu metropolity varšavského na 30 tisíc polských katolíků.

To je však jen malá část nákladů na dokončení stavby, jejíž původní rozpočet byl v přepočtu kolem jedné miliardy korun, ale bude zřejmě výrazně překročen. Po deseti letech výstavby na jihu Varšavy, kde měl podobný chrám stát už podle plánů z konce 18. století, však ještě do definitivního dokončení chybějí stovky milionů. "Těžko říci, kdy bude hotova hrubá stavba. Cítíme vliv krize, lidé jsou stále chudší, dárci mají méně peněz než dříve," uvedl varšavský kardinál Kazimierz Nycz.

"Tento chrám bude postaven takovou rychlostí, jaká bude hojnost darů Poláků," uvedl Piotr Gawel, který vede výstavbu celého komplexu. Stát výstavbu chrámu v současnosti nefinancuje, v přepočtu více než sto miliony korun přispěl naposledy za vlády bratří Kaczynských v roce 2006/2007. Z rozpočtu jdou ale peníze na "světské části", tedy pantheon a muzeum.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Izraelští archeologové ohlásili nález unikátního amfiteátru z dob vlády...
Archeologové vykopali u Zdi nářků římský amfiteátr. Nikdy nebyl využit

Tým izraelských archeologů objevil u Zdi nářků v Jeruzalémě malý, částečně dostavěný, zastřešený amfiteátr ze druhého století našeho letopočtu. Jedná se zřejmě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.