Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rudou armádu pod Varšavou rozehnala Panna Marie, tvrdí polský biskup

  14:03aktualizováno  14:03
Polsko si připomíná v těchto dnech výročí bitvy pod Varšavou, v níž Poláci po předchozích prohrách porazili Rudou armádu a zastavili její postup do Evropy. Polská katolická církev má jasno, že na vítězství, pro něž se vžilo označení "zázrak nad Vislou", mělo rozhodující podíl zázračné zjevení Panny Marie.

Polské jezdectvo v ulicích Varšavy (1920) | foto: Profimedia.cz

"Vítězství v bitvě pod Varšavou v srpnu 1920 bylo výsledkem trojitého zázraku. Jednoty polského národa, polského vojenského umu a Boží prozřetelnosti," uvedl během oslav 93. výročí největšího novodobého vítězství Poláků biskup Henryk Hoser.

"Události roku 1920 byly jedním z nemnoha momentů v naší národní historii, kdy se všechny síly společně sjednotily ve válce na obranu nezávislosti a svobody své země," uvedl biskup Hoser s tím, že Poláci tehdy měli pocit společné odpovědnosti za velice nedávno získanou nezávislost a suverenitu. "Jedním z důležitých projevů jednoty národa byla vedle armádní mobilizace i náboženská angažovanost," řekl biskup Hoser, z jehož kázání cituje server Gazeta.pl.

Rudoarmějce vyděsila Panna Marie

Podle jeho slov pomohly k záchraně Polska masové modlitby, které se v těch dnech odehrály po celém Polsku. "Počínaje od biskupů a konče u prostých lidí se na území hlavního města konaly nepřetržité modlitby za záchranu Polska před bolševickou potopou. A byli jsme vyslyšeni," tvrdil ve svém kázání biskup Hoser, podle něhož pomohl polské armádě boží zázrak.

"V noci ze 14. na 15. srpna se stal zázrak v podobě zjevení se Nejsvětější Panny Marie nad oddíly Rudé armády, což vyvolalo paniku v jejích řadách," uvedl biskup s tím, že to dokazují svědectví mnoha účastníků bojů před 93 roky. "Události roku 1920 připomínají stále Polákům, že existují hodnoty jako Bůh, čest a vlast, za které je třeba někdy zaplatit i tu nejvyšší cenu," dodal.

Konec snu o ovládnutí Evropy

Bitva pod Varšavou, která proběhla mezi 13.–25. srpnem 1920, představovala rozhodující střetnutí rusko-polské války. Polská vojska v ní rozdrtila západní uskupení Rudé armády útočící na Varšavu, a zničila tak sen ruských bolševiků o spojení se s německými, maďarskými a francouzskými komunisty a ovládnutí Evropy.

Rudá armáda se z takto drtivé porážky už nevzpamatovala, po několika dalších porážkách přistoupila na příměří. V roce 1921 Rusko uzavřelo s Polskem Rižský mír, v němž přijalo jeho územní požadavky týkající se západní Ukrajiny a západního Běloruska, kterými se Polsko rozšířilo daleko na východ za své dnešní hranice, mnohdy i o území, na nichž Poláci tvořili pouze menšinu. O většinu těchto území přišlo Polsko po druhé světové válce, "výměnou" za bývalý německá území.

Autor:


Témata: Církev, Mobilizace, Úpa




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.