Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tupolev nebyl při pádu ve Smolensku pojištěný. Rodiny mají smůlu

  16:06aktualizováno  16:06
Polsko si připomíná čtvrté výročí tragédie prezidentského tupolevu ve Smolensku. Polská média při této příležitosti upozorňují, že řada příbuzných nikdy nedostala odškodnění. Doplácí na to, že jejich blízcí zahynuli na palubě vládního speciálu.

Odklízení trosek polského letadla v ruském Smolensku. (14. dubna 2010) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Tragédii tupolevu u ruského Smolenska, během níž zahynulo téměř sto lidí včetně prezidenta Lecha Kaczynského a jeho manželky, pokládá velká část Poláků i po čtyřech letech za největší tragedii polských poválečných dějin.

Tragédie TU154

Delegace, v níž bylo 97 vysoce postavených politiků, vojáků a duchovních, mířila do Katyně uctít památku tisíců Poláků, které popravili Rusové za druhé světové války na příkaz Josifa Stalina. Letadlo se zřítilo při přistání na letišti ve Smolensku. Katastrofu nikdo nepřežil.

Ruští i polští vyšetřovatelé zjistili sérii pochybení posádky letadla. Varšava ale odmítá výhradní odpovědnost za nehodu a poukazuje také na nedostatky smolenského letiště a jeho bezpečnostního zajištění.

Pro většinu pozůstalých neštěstí umocňuje fakt, že jejich blízcí zemřeli při katastrofě prezidentského letounu a ne při "obyčejné havárii". Dostanou tak jen zlomek peněz, na které by měli nárok, pokud by jejich příbuzní zahynuli při letecké katastrofě některé z renomovaných světových aerolinek.

Podle zpravodajského serveru Wyborcza.pl nebyl prezidentský let do Smolenska pojištěn. V Polsku jsou totiž podobně jako v České republice stroje vládní letky součástí polské armády a jako na armádní stroje se na ně pojištění pro případ katastrofy nevztahuje.

"Navíc většina z 96 obětí katastrofy neměla uzavřenu pojistku pro případ úmrtí při nešťastné události," uvádí server. Vysokou pojistku měl uzavřenu pouze prezidentský pár, takže pozůstalým po Lechu Kaczynském a jeho žena Marii vyplatily pojišťovny asi tři miliony polských zlotých, tedy necelých dvacet milionů korun.

Místo odškodnění jen kompenzace

Polský stát jisté "kompenzace" a zabezpečení vdov a sirotků vyplatil, většinou částky kolem 250 tisíc zlotých (asi 1,5 milionu korun). "Mezi kompenzací a odškodněním je zásadní rozdíl. Kompenzace má pouze symbolický charakter, podle polského práva nemůže vést k zbohatnutí," uvedl pro server Rafal Rogalski, který zastupoval část rodin obětí před soudy.

Fotogalerie

Pokud by se jednalo o havárii běžné linky, mohli by pozůstalí dostat odškodnění v řádu milionů dolarů. I proto se pět rodin, jejichž dobře placení příbuzní u Smolenska zahynuli, domáhají od polského státu dodatečného odškodného ve výši pět až patnáct milionů korun. Argumentují tím, že se jim po tragédii "snížil životní standard".

I čtyři roky po havárii, při níž kromě prezidenta zahynuly desítky polských politiků a celé velení armády, si velká část Poláků myslí, že se jednalo o atentát. Většina odborníků a předložené důkazy však tuto verzi poměrně spolehlivě vyvrací.

Podle polské pravicové opozice v čele s bratrem zahynulého prezidenta Jaroslawem Kaczynským kabinet Donalda Tuska vyšetření tragédie brání. Opozice premiéra a ruskou vládu nepřímo označuje za pachatele "atentátu". Rusové vrak letadla přes urgence Varšavy ještě nevrátili. Trosky TU-154 pod záminkou, že stále ještě nebylo zcela ukončeno vyšetřování, skladují na letišti u Smolenska.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.