Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poláci chtějí kvůli obavám z Rusů nový průplav do přístavu Elblag

  16:30aktualizováno  16:30
Elblag, jeden z významných přístavů na polském pobřeží Baltického moře, se obává kvůli krizi ve vztazích mezi Západem a Ruskem, že zůstane v rámci ruských odvetných kroků za sankce kvůli Krymu odříznut od přístupu na moře. Požaduje proto vybudování nového průplavu přes Viselskou kosu.

Manévry ruské armády, které loni probíhaly právě kolem Vislanské kosy | foto: Reuters

Primátor více než statisícového severopolského města Elblag Jerzy Wilk s obavami sleduje stále napjatější atmosféru ve vztazích mezi Evropskou unií, USA a Ruskem. Po ruské okupaci ukrajinského poloostrova Krym a jeho přičlenění k Rusku zavedl Západ sankce proti Kremlu a i Moskva chystá odvetné kroky.

Jedním z nich by mohlo být právě uzavření přístupu lodí do Elblagu, jež od volného moře odděluje sto kilometrů dlouhá Viselská kosa. Kosou vede jediný průliv na volné moře v té části, která v rámci Kaliningradské exklávy přináleží k Rusku ve městě Baltijsk, jenž je nejzápadnějším městem Ruska vůbec. Loni se tu konaly mohutné ruské vojenské manévry.

"Napjatá situace mezi Ruskou federací a členskými státy Evropské unie může ohrozit fungování přístavu v Elblagu," varuje primátor Wilk v dopise, který odeslal premiérovi Donaldu Tuskovi. "Žádám o urychlení realizace projektu vybudování průplavu přes Viselskou kosu," napsal Wilk do Varšavy.

Poláci nechali Elblag pět let na suchu

Elblag zůstal bez přístupu k moři již v roce 2006, a to při daleko méně dramatických sporech mezi Polskem a Ruskem. Přístav, v němž se překládá až milion tun nákladu, tehdy musel být zavřen. Až po pěti letech, v roce 2011, se Tuskovi podařilo v rámci zlepšujících se vztahů mezi Varšavou a Moskvou podepsat s tehdejším premiérem Vladimirem Putinem smlouvu, která opět umožnila svobodnou plavbu lodí do Elblagu.

Teď však přístavu opět hrozí kolaps. Loni v něm přitom vzrostla překládka o 70 procent a pomalu se tak vrací do dob své největší slávy. Definitivně by problém s Ruskem, které má od druhé světové války polovinu Východního Pruska, vyřešilo právě vybudování průplavu. Nemuselo by to být tak obtížné, Viselská kosa, kde je i nejvyšší 56 metrů vysoká písečná duna v Evropě, měří na šířku mezi jedním až dvěma kilometry.

Náklady na vybudování průplavu se odhadují na v přepočtu necelých pět miliard korun. Polská vláda zatím váhala kvůli obavám o vliv na životní prostředí a marným snahám získat na průplav peníze z unijních fondů. Postoj Bruselu by se však mohl nyní změnit.

Nový průplav v Polsku
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.