Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové polské pasy vzbudily pobouření, protestuje Ukrajina i Litva

  7:13aktualizováno  7:13
Ukrajina v úterý důrazně protestovala proti podobě chystaných nových polských pasů. Má na nich být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Podle kyjevského ministerstva zahraničí považuje Ukrajina zobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt.

Občané mají na výběr z několika motivů včetně Brány rozbřesku stojící ve Vilniusu | foto: zaprojektujpaszport.gov.pl

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si na úterý pozvalo polského velvyslance. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.

Na stránkách polské vlády vznikla anketa, kde si lidé mohou vybrat šest motivů, které by měly zdobit stránky nových cestovních dokladů. Mezi nimi je i sporná Brána rozbřesku ve Vilniusu. Zbylých třináct motivů vybrala speciální komise, kromě jiných také lvovský hřbitov.

Polská vláda vybízí občany, aby si vybrali podobu nových pasů:

Hřbitovní kaple stojí na lvovském Lyčakovském hřbitově v sekci polských vojáků padlých v bojích mezi polskými a ukrajinskými jednotkami v letech 1918–1919. Po rozpadu Rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny včetně Lvova připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.

Ukrajinské úřady jen neochotně po rozpadu SSSR připustily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní „oranžové revoluci“ na Ukrajině. Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za „osvoboditele“ Lvova.

Podle médií panuje nespokojenost i v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu má být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Gotická stavba z počátku 16. století je i důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II. Vilnius, dnes hlavní město nezávislé Litvy, byl v období mezi světovými válkami součástí Polska, po válce metropolí sovětské Litvy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

„Toto je korejská odpověď!“ Jeden z plakátů z dílny severokorejské propagandy.
KLDR už brzy zdokonalí své jaderné zbraně, varoval šéf CIA

Severní Koreu dělí jen měsíce o dalšího zdokonalení jejího jaderného arzenálu. Na bezpečnostní konferenci ve Washingtonu to ve čtvrtek prohlásil šéf americké...  celý článek

Eric Trump a jeho manželka Lara (Cleveland, 20. července 2016)
Trumpův štáb už rozjíždí volební kampaň, hvězdou bude prezidentova snacha

Do volebního zápasu o druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa ještě zbývá mnoho času, ale podle agentury AP už v USA fakticky začala. Trumpův štáb nedávno...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.