Válečné reparace hýbou Polskem. V ulicích Varšavy se v minulých dnech dokonce objevily plakáty zobrazující vojáky nacistického wehrmachtu s anglickými nápisy připomínajícími miliony mrtvých Poláků a nevyplacení reparací.
Že nejde o plácnutí do vody, potvrdila na Ekonomickém fóru v Krynici polská premiérka Beata Szydlová. „Nemyslím ale, že by (žádosti o, pozn. red.) reparace zhoršily vztahy s Německem,“ dodala s tím, že otázku reparací Polsko nastolí až po německých volbách, které jsou plánovány na 24. září. „To bude úplně jiná atmosféra,“ doufá ve vstřícnost nové německé vlády.
Požadavek na reparace vznesl už před týdny šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski. Ministr vnitra Mariusz Blaszczak pak o víkendu pro Radio Maria prohlásil, že by Polsko mohlo žádat od Spolkové republiky za škody způsobené během druhé světové války bilion dolarů.
A ministr zahraničí Witold Waszczykowski si ještě přisadil. „Může to být i víc než bilion dolarů,“ řekl. Podle jeho slov nebyly za víc než 70 uplynulých let vyčísleny škody způsobené válkou a nacistickou okupací. „Z morálního pohledu není třeba diskutovat o tom, že Němci jsou povinni reparace zaplatit,“ prohlásil Waszczykowski. „Z pohledu právního je situace nejednoznačná, z různých důvodů nebylo uzavření otázky v podobě mírové konference s Německem, nebyla mírová smlouva,“ dodal.
Šance jsou mizivé
V nejbližší době má polská vláda vypracovat dokument, jak dál postupovat. Ministr Waszczykowski nevyloučil, že podobný nárok vznese Polsko i vůči Rusku, následnickému státu Sovětského svazu, který zabral východní polovinu meziválečného Polska.
Německo další reparace odmítáNěmecká vláda v pátek odmítla stále hlasitější požadavky Polska na válečné reparace v řádu stovek miliard eur. Vládní mluvčí Steffen Seibert poukázal na to, že Polsko se dalších požadavků vzdalo už v roce 1953. Německo však svou odpovědnost za zločiny 2. světové války přijímá, zdůraznil. Seibert řekl, že značné reparace už Německo zaplatilo i Polsku a nadále za následky nacistického bezpráví platí „Spolková vláda nemá důvod zpochybňovat mezinárodněprávní účinnost zřeknutí se reparací z roku 1953,“ prohlásil Seibert. ČTK |
Jak připomenul ve svém komentáři katolický Tygodnik Powszechny, pocit, že Němci za obrovské škody způsobené za druhé světové války Poláky nikdy neodškodnili, je všeobecně rozšířený. Vyšší kompenzace než dosud by podle průzkumu chtělo 60 procent Poláků.
Válku a nacistickou okupaci zaplatilo svými životy přes pět milionů obyvatel Polska. Týdeník však připomíná, že by Poláci museli na svoji stranu získat i německou veřejnost. Tak jako se to stalo v případě více než sto let staré koloniální kauzy z Namibie, kde Němci téměř vyvraždili tamní Herery a kde je díky tlaku německé veřejnosti naděje na nějaké odškodnění potomků obětí.
Z právního hlediska totiž podle týdeníku šance na peníze pro Polsko není. Potvrzují to i mnozí odborníci na mezinárodní právo, podle nichž se Varšava vzdala reparací od Německa smlouvou s NDR z roku 1953, a to výměnou za uznání polské západní hranice.
„Polsko se podobně jako tehdy SSSR zřeklo požadavků na další reparace s tím, že byly uspokojeny,“ říká například profesor mezinárodního práva Robert Grzeszczak z Varšavské univerzity. Dodává, že tato smlouva platila v tehdejším pojetí pro celé Německo. Na tomto základě už experti německého Bundestagu nově vznesené polské požadavky odmítli.
