Sejm rozhodl shodně s dřívějším doporučením vlády. Polsko se tak stalo další zemí středoevropského regionu, která odmítla nabídky na nákup starých letounů. Původní záměry počítaly s rychlým nákupem 16 starších letounů a jejich pozdější doplnění 44 novými.
Důvod změn v programu vybavení armády novými stíhačkami je podle šéfa resortu obrany Jerzyho Szmajdzinského čistě ekonomický. "Rezignace na nákup starých letounů ve prospěch pořízení nových sníží náklady," uvedl s odvoláním na analýzy svého úřadu.
Starší letouny mají podstatně dražší provoz a kromě toho za jejich modernizaci by Polsko muselo zaplatit hned na začátku jejich užívání téměř půl miliardy dolarů.
Na kolik přijdou polský rozpočet nové letouny zatím není jasné, hrubé odhady hovoří o nejméně třech miliardách dolarů. Vyjednávání o konkrétních nákladech na nákup strojů a zařízení ale dosud nezačala. Zcela jisté je už nyní odhodlání Polska spojit nákup s takzvaným offsetovým programem, který by měl poskytnout nové zakázky a investice polskému průmyslu.
O získání kontraktu století, jak zakázku označují polská média, usiluje švédsko-
britský koncern BAE System s letounem Jas 39 Gripen, americký Lockheed Martin s F-16 a francouzský Dassault s Mirage 2000-5. Výběrové řízení na nákup letounů Polsko vyhlásilo loni v březnu, smlouvu s dodavatelem vláda hodlá podepsat letos v září.
Švédská strojírenská společnost Saab začne v listopadu 2004 dodávat bojové letouny JAS 39 Gripen kromě České republiky i maďarské armádě. Jde o 14 letadel, které Maďaři koupí na leasing a s ukončením dodávek se počítá v první polovině roku 2005.
Česká vláda si na nákup čtyřiadvaceti stíhaček Gripen půjčí až 58,5 miliardy korun. Úvěr si chce vzít také na příslušenství pro stroje, a to maximálně 18,4 miliardy.
Důvod změn v programu vybavení armády novými stíhačkami je podle šéfa resortu obrany Jerzyho Szmajdzinského čistě ekonomický. "Rezignace na nákup starých letounů ve prospěch pořízení nových sníží náklady," uvedl s odvoláním na analýzy svého úřadu.
Starší letouny mají podstatně dražší provoz a kromě toho za jejich modernizaci by Polsko muselo zaplatit hned na začátku jejich užívání téměř půl miliardy dolarů.
Na kolik přijdou polský rozpočet nové letouny zatím není jasné, hrubé odhady hovoří o nejméně třech miliardách dolarů. Vyjednávání o konkrétních nákladech na nákup strojů a zařízení ale dosud nezačala. Zcela jisté je už nyní odhodlání Polska spojit nákup s takzvaným offsetovým programem, který by měl poskytnout nové zakázky a investice polskému průmyslu.
O získání kontraktu století, jak zakázku označují polská média, usiluje švédsko-
britský koncern BAE System s letounem Jas 39 Gripen, americký Lockheed Martin s F-16 a francouzský Dassault s Mirage 2000-5. Výběrové řízení na nákup letounů Polsko vyhlásilo loni v březnu, smlouvu s dodavatelem vláda hodlá podepsat letos v září.
Švédská strojírenská společnost Saab začne v listopadu 2004 dodávat bojové letouny JAS 39 Gripen kromě České republiky i maďarské armádě. Jde o 14 letadel, které Maďaři koupí na leasing a s ukončením dodávek se počítá v první polovině roku 2005.
Česká vláda si na nákup čtyřiadvaceti stíhaček Gripen půjčí až 58,5 miliardy korun. Úvěr si chce vzít také na příslušenství pro stroje, a to maximálně 18,4 miliardy.
