Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polsko má odškodnit vězně z Guantánama. Nespravedlnost, zuří Sikorski

  19:30aktualizováno  19:30
Polsko má vyplatit odškodné ve výši 100 a 130 tisíc eur dvojici podezřelých příslušníků al-Káidy za to, že vědomě umožnilo americké CIA držet je a mučit v tajné věznici na svém území. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski verdikt označil za nespravedlivý.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: AP

Abú Zubajdá

Abú Zubajdá

Svého času byl jedním z nejhledanějších a nejnebezpečnějších teroristů na světě.

Bývalá trojka al-Káidy Abú Zubajdá byl jedním ze strůjců útoků na Světové obchodní centrum 11. záři 2001 i dalších útoků na západní cíle počátkem nového milénia.

Zodpovídal mimo jiné i za výcvik mudžahedínů v Afghánistánu.

Po mnoho let si psal deník, který popisuje jeho cestu od studenta džihádu až po zadržení a mučení agenty CIA. Co si do něj napsal, se můžete dočíst zde.

Verdikt je zlomový v tom, že připouští existenci takovéhoto zařízení na polském území. Varšava to v minulosti opakovaně rezolutně popřela. Rozhodnutí je pro Polsko jakožto signatáře Evropské úmluvy o lidských právech právně závazné. Vůči rozsudku se ale může ještě odvolat. Varšava již avizovala, že tak pravděpodobně učiní.

Třiačtyřicetiletý Abú Zubajdá, někdejší muž číslo tři al-Káidy, a devětačtyřicetiletý Abdar Rahím Našírí strávili bezmála deset a druhý šest měsíců ve výcvikovém zařízení polských tajných služeb Stare Kiejkuty na severu země u města Szczytno. Aniž by vůči nim bylo právně vzneseno jakékoli obvinění.

Soustavně byli přitom vystaveni mučení, špatnému zacházení, držení v izolaci, než byli převezeni na americkou věznici Guantánamo na Kubě, kde jsou umístěni dodnes. Na základě dostupných důkazů se ukázalo, že muži byli například vystaveni falešné popravě, nucenému setrvání dlouhé hodiny v nepohodlných pozicích a dalšímu fyzickému i psychickému nátlaku, včetně výhrůžek o ublížení rodinným příslušníkům.

Varšava o mučení věděla a záměrně tomu nezabránila

Přestože o těchto praktikách polské úřady věděly, záměrně proti nim podle Evropského soudu pro lidská práva nezasáhly. „Polsko umožnilo celý tento proces, vytvořilo podmínky k tomu, aby se tak mohlo stát, a neučinilo jakýkoli pokus o to předejít tomu,“  zaznělo ve čtvrtek ve Štrasburku.

Na základě předložených důkazů soud dospěl k závěru, že obvinění o držení v zařízení na polském území se prokázala jako „dostatečně přesvědčivá“. Polsko tak má Abú Zubajdovi vyplatit odškodné 130 tisíc eur, tedy v přepočtu 3,6 milionu korun. Abdaru Rahímovi Našírímu pak 100 tisíc eur, tedy 2,7 milionu korun.

V brzké době by si obdobný verdikt mohla vyslechnout také rumunská a litevská vláda, vůči nimž byla ve Štrasburku vznesena tatáž obvinění.

Washington již dříve připustil, že osoby podezřelé z teroristické činnosti nechal po 11. září zadržovat a vyslýchat na území cizích států. Kde přesně, ale Spojené státy nikdy neupřesnily. Polsko představuje jednoho z klíčových spojenců Washingtonu na půdě „starého kontinentu“.

Vězňův průvodce: Afghánistán, Thajsko, Maroko, Guantánamo

Stare Kiejkuty nebyly nicméně zdaleka první destinací zadržených teroristů. Našírí byl zadržen v roce 2002 v Dubaji, odkud byl převezen do podobného utajovaného zařízení CIA nejprve v Afghánistánu a posléze v Thajsku. V druhé z těchto zemí byl podle Evropského soudu pro lidská práva zadržován po jistou dobu také Zubajdá, kterého Američané dopadli jen o pár měsíců dříve v Pákistánu.

Oba muži byli posléze počátkem prosince 2002 společně přesunuti na sever Polska. Před obávaným Guantánamem byli ovšem drženi ještě na několika dalších místech, jeden z nich mimo jiné v Maroku.

Varšava se den po vynesení verdiktu hájila, že jako jediná země nařčení z porušení konvencí o lidských vyšetřuje. "Polsko je jedinou zemí, která tuto záležitost prošetřuje, takže pranýřovat Polsko je velmi nespravedlivé," ohradil se vůči štrasburskému rozsudku podle polských médií ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Polsko opravdu údajné asistování americkým tajným službám při zadržování podezřelých teroristů začalo v roce 2008 vyšetřovat. Kauza nicméně kvůli neustálým odkladům zůstává otevřena bez jakéhokoli výsledku dodnes. Varšava navíc odmítla poskytnout Štrasburku důkazy, které měla k dispozici z vlastního vyšetřování.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.