Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polákům už je „baltský rybník“ malý. Nové loďstvo chce brázdit oceány

  0:01aktualizováno  0:01
Dosud to byl jen chudý příbuzný dalších částí polské armády. Polské loďstvo bylo takříkajíc jen do počtu a nemohlo konkurovat na zahraniční mise nasazovaným jednotkám pozemního vojska nebo modernizovaného letectva. V příštích letech by se to mělo změnit. Polsko nakoupí nové lodě a ponorky v přepočtu za 80 miliard korun.

Polská ponorka Orzel (vpředu) na snímku z 28. listopadu 2000 | foto: Profimedia.cz

Zatímco do pořízení amerických stíhaček nebo do vývoje a výroby nových polských tanků se investovaly miliardy, bylo námořnictvo při nákupu nových zbraní vždy až na posledním místě. Loďstvo si v posledních dvaceti letech pořídilo jen dvě letité, původně americké fregaty, drtivá většina jeho vybavení má však původ ještě v dobách komunismu a průměrný věk polských vojenských lodí je třicet let.

Jediná moderní loď, hlídková korveta Slazak, která se staví v Gdaňsku podle německé licence a je na radarech „neviditelná“, sice už byla předloni spuštěna na vodu, ale dokončena bude v polovině roku.

Ven z baltského rybníku

Podle dosavadní koncepce polské armády nemělo sedm tisíc polských námořníků větší ambice, než hlídkovat u polského pobřeží Baltského moře. Nepočítalo se s tím, že by opouštěli tyto mělké vody, kterým se kvůli jejich průměrné hloubce padesát metrů přezdívá baltský rybník.

Fotogalerie

V projektu, který koncem minulého týdne představil polský Úřad národní bezpečnosti, se hovoří o tom, že polské loďstvo se má zcela změnit. Místo menších korvet mají být do výzbroje zařazeny větší fregaty a celé loďstvo, včetně nových ponorek, má být připraveno zasáhnout i daleko od polského území. „Nedostatečné využívání potenciálu Polska a jeho polohy u Baltu vedlo k zanedbání našeho námořnictva,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda k nutnosti rozvoje vojenského loďstva.

Podle Úřadu národní bezpečnosti by se mělo Polsko během příštích deseti let vyrovnat vojenskému námořnictvu takových zemí, jako je Austrálie, Kanada nebo Nizozemsko. Polské loďstvo by mělo být „schopno použít sílu v globálním rozsahu“.

Operačním rádiem polských lodí by tak podle představ současného vedení země měl být nejen Balt nebo Severní a Norské moře, ale také moře Středozemní, Černé moře, Atlantický oceán, a dokonce i Arktida.

Bude stačit osmdesát miliard?

Byť polské námořnictvo nechystá nic takového jako nákup letadlové lodě či jaderných ponorek, které by z něj učinily konkurenta největším loďstvům světa, jako je americké, ruské či čínské, chce se podle deníku Rzeczpospolita dostat alespoň do „třetí ligy“ středně velkých světových loďstev. Ta by měla mít větší ambice, než jen operovat kolem svých břehů.

Podle dosavadních plánů mělo v příštích letech polské námořnictvo dostat šest nových lodí a tři ponorky. Avšak podle nových plánů to má být mnohem víc zbraní, včetně například speciálních letounů na likvidaci cizích ponorek. Většina nových lodí, za které má utratit v přepočtu asi 80 miliard korun, se bude stavět v polských loděnicích.

Opozice ale „megalomanské plány“ Dudy a Úřadu národní bezpečnosti kritizuje. „Rádi by viděli naše lodě v tropických mořích. Ale to nemá nic společného s obranou země a může to stát obrovské peníze,“ vysvětluje bývalý viceministr obrany Czeslaw Mroczek z opoziční Občanské platformy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.