Torzo obří jaderné elektrárny, kterou začalo stavět komunistické Polsko v osmdesátých letech.

Torzo obří jaderné elektrárny, kterou začalo stavět komunistické Polsko v osmdesátých letech. | foto:  Michał Kotas , Creative Commons

Polsko postaví obří jadernou elektrárnu. Kousek od pláží a Gdaňsku

  • 214
Polská vláda se po měsících odkladů a váhání nakonec rozhodla, že se země po čtvrt století vrátí k výstavbě jaderných elektráren. První by měla roku 2024 vzniknout nedaleko nejnavštěvovanější části polského pobřeží. Čekají se protesty veřejnosti, které zastavily výstavbu už v devadesátých letech.

Kouzelnou krajinu polských Kašub dodnes hyzdí nedaleko Zarnowieců asi 70 kilometrů od Gdaňska torzo obří jaderné elektrárny, kterou začalo stavět komunistické Polsko v osmdesátých letech. Čtyři reaktory do elektrárny dukovanského typu o celkovém výkonu přes 2500 MW měla dodávat Škoda Plzeň.

Jenže kvůli nedostatku peněz tehdy hospodářsky kolabující země dostal projekt elektrárny velké zpoždění a pak byl na počátku devadesátých let po protestech odpůrců jaderné energetiky zcela zastaven.

Pět let odkladů

Polská energetika tak narozdíl od Česka, Maďarska či Slovenska téměř plně závisí na výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách. V Polsku se ale už pět let mluví o tom, že se země opět vrátí k využívání jaderné energetiky, premiér Donald Tusk už v roce 2008 oznámil, že bude třeba postavit nejméně dvě jaderné elektrárny a to v severním Polsku.

Pak ale přišla opět finanční krize a také sny o tom, že Polsko bude díky břidlicovému plynu Katarem Evropy. Ty se pomalu rozplývají a pod tlakem Evropské unie i mezinárodního společenství, že by Polsko mělo omezit výrobu elektřiny z uhlí, se vláda Donalda Tuska ke stavbě jaderných elektráren nakonec tento týden vrátila.

Tři dnešní Temelíny

V kabinetem přijatém Programu polské jaderné energetiky se hovoří od dvou jaderných elektrárnách, z nichž jedna by měla být podle serveru wyborcza.biz v již zmíněných Zarnowiecích, druhá jen o několik desítek kilometrů dál v Choczewu. Celkový výkon obou elektráren, z nichž první by měla být uvedena do provozu v roce 2024 a druhá v roce 2035, by měl být 6000 MW (tedy asi tři současné Temelíny). Ale i tak by se v té době v atomových elektrárnách vyráběla jen asi desetina celkové produkce elektřiny v Polsku. Pro představu, Česko dnes získává z jádra kolem 35 procent své výroby elektřiny.

Elektrárny by měla postavit skupina polských energetických firem v čele se státní Polskou energetickou skupinou (PGE). Jak však uvádí polský server, prostředky PGE na odhadovanou investici ve výši 50 miliard zlotých (asi 350 miliard korun) nestačí a tak se bude muset spojit s dalšími polskými energetickými firmami. Přijetí jaderného programu polskou vládou bylo podmínkou účasti těchto firem na projektu.

Budou protesty

V průzkumech veřejného mínění se mírná většina Poláků vyslovuje proti výstavbě jaderných elektráren v zemi. Výrazně více odpůrců je však v místech, jichž by se měla výstavba přímo dotýkat. Proto se dá čekat množství protestů proti stavbě jaderných elektráren.

Polskou výstavbou jaderných elektráren není ani trochu nadšeno sousední Německo, které se samo rozhodlo po havárii v japonské  Fukušimě všechny své atomové zdroje odstavit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video