Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Situace v Polsku je systémový problém, kárá Brusel Kaczyńského

  14:13aktualizováno  14:47
Evropská komise posílá Polsku nová doporučení týkající se právního státu v zemi. Varšava dostala dva měsíce na to, aby zareagovala. Bruselský dokument míří do Varšavy ve dnech, kdy opoziční poslanci na protest proti krokům vládní strany Právo a spravedlnost zablokovali jednání parlamentu.

Protivládní demonstrace před sídlem polského prezidenta (18. prosince 2016) | foto: Reuters

Komise ve středu posuzovala vývoj, který v Polsku nastal od předcházejících doporučení, vydaných 27. července. První místopředseda komise Frans Timmermans uvedl, že komise v situaci v Polsku vidí systémový problém, a v souvislosti s děním kolem ústavního soudu zdůrazňoval hlavně otázku nezávislosti soudního systému.

„Nezávislost soudnictví je zásadní prvek pro fungování našich společností, vnitřního trhu, základních práv našich občanů,“ upozornil místopředseda komise. „Problémy, o nichž jsme psali ve svém minulém doporučení, nebyly vyřešeny. Něco se zlepšilo, ale hlavní potíže zůstaly,“ poznamenal Timmermans.

Komise zopakovala, že svých funkcí se musí ujmout zvolení členové ústavního soudu, musí být publikována všechna jeho rozhodnutí a je třeba vyřešit právní spor okolo fungování soudu.

Nově komise doporučuje polské vládě vyvarovat se činů a prohlášení, která by mohla podkopávat legitimitu a efektivitu ústavního soudu. Zajistit je podle komise také třeba, aby soud mohl co nejrychleji a nejefektivněji prověřit ústavnost zákonů, které se jeho a jeho soudců týkají, a své nálezy publikovat.

Do té doby a do chvíle, než se funkcí ujmou tři zvolení soudci, by podle dnešního doporučení komise neměl být jmenován nový předseda soudu. Do té doby by měl soud řídit jeho místopředseda a ne „úřadující předseda“ či „osoba dnes určená jako předseda soudu“. Polský prezident Andrzej Duda totiž ve středu předsedkyní soudu jmenoval soudkyni Julii Przylembskou. Podle polské opozice je to další neústavní krok v dlouhodobém sporu o fungování nejvyšší soudní instituce v zemi.

Komise si podle Timmermanse vyhrazuje právo na základě polské odpovědi rozhodnout jaká „další opatření“ by mohla přijmout. Dialog s polskou stranou totiž unijní exekutiva vede v rámci poprvé využívaného mechanismu, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv v ministerských radách EU.

Fotogalerie

Takový vývoj je ovšem zatím nepravděpodobný a například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo. O stavu právního státu v Polsku Evropská komise s Varšavou vyjednává od loňských Vánoc. Do formální roviny se poprvé v historii EU využívaný mechanismus posunul 1. června, kdy komise poslala do Polska své kritické hodnocení situace, koncem července následovala první série odmítnutých doporučení.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) loni po svém výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim také personální změny v ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm, která posiluje vliv PiS v nejvyšší justiční instanci země

Napětí ve Varšavě

V Polsku nyní panuje značně napjatá situace. Minulý pátek skupina opozičních poslanců zablokovala jednací sál dolní komory parlamentu poté, co chtěla vláda omezit práci novinářů ve sněmovně (psali jsme zde). Prezident Duda v pondělí večer po schůzkách s předáky PiS oznámil, že PiS se zřekla návrhů na omezení práce novinářů v parlamentu, což by podle něho rovněž mělo přispět k zažehnání krize.

Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński ve středu uvedl, že opoziční pokus blokovat práci parlamentu je pouze přechodnou komplikací na „cestě k lepšímu Polsku“. Šéf strany, kterou opozice obviňuje z porušování demokratických principů, zároveň své politické konkurenty varoval, že i poslanci podléhají trestnímu právu.

„Chtěli bychom, aby šéf opozice... měl jisté pravomoci, dokonce bychom mohli mluvit o jistých privilegiích. Aby opozice měla rovněž jisté pravomoci v Sejmu, a to z toho důvodu, aby mohly být v klidu prezentovány prvky pozitivní kritiky či vyřčeny jiné názory,“ prohlásil podle televize TVN24 Kaczyński na tiskové konferenci. PiS se podle něho inspirovala v jiných evropských zemích, například v Británii, a navrhuje, aby jednání parlamentu určitý počet dní řídila opozice.

Kaczyński, považovaný za nejmocnějšího politika v zemi, kromě nabídky opozici rovněž pohrozil, že za některé činy mohou její poslanci nést trestní odpovědnost. Zmínil se například o „blokádách, omezování svobody obyvatel či znemožňování normálního pohybu“, přičemž patrně narážel na blokádu parlamentu a demonstrace, které za účasti některých politiků probíhají před budovou zákonodárného sboru již od pátku. V úterý policie demonstranty od budovy parlamentu vyhnala.

„Pýcha a arogance“

Bývalá premiérka Ewa Kopaczová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO) označila Kaczyńského vystoupení za další ukázku „pýchy a arogance“ PiS. „Už jsem viděla některé jejich sliby. V době volební kampaně mluvili o demokratických principech. Myslím, že si spletli dvě slova začínající na ‚d‘, demokracii a diktaturu,“ řekla Kopaczová novinářům na dotaz o příslibu spolupráce.

„Kaczyński má čas“

Rozhovor s analytikem Vítem Dostálem

Média nakloněná opozici zdůrazňují okolnosti dnešní tiskové konference, na níž Kaczyński zaujímal nejdůležitější místo a promluvil jako první, ačkoli se jí účastnila i premiérka Beata Szydlová a předsedové obou komor parlamentu. Došlo při ní navíc pouze na slova politiků, novinářům nebyly povoleny dotazy.

Podle šéfa PO Grzegorze Schetyny by místo nabídek na neurčitou spolupráci měla vláda řešit krizi vzniklou pátečním hlasováním o rozpočtu, které proběhlo mimo jednací sál bez přítomnosti opozice. Maršálek Sejmu Marek Kuchciński dnes prohlásil, že rozpočet byl schválen podle pravidel a požadované nové hlasování nebude.

Šéf strany Moderní Ryszard Petru uvedl, že by místo dnešní nabídky očekával výzvu k přímému jednání s vedením PiS, k němuž zatím nedošlo. Poslanci další opoziční strany Kukiz 15 kritizovali navrhované vytvoření postu „šéfa opozice“, který by měl mít zmíněné rozšířené pravomoci. Podle některých komentátorů se tím PiS snaží vnést rozkol do opozice tvořené čtyřmi různorodými parlamentními stranami.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.