"Do dvou týdnů by mohlo dojít k dohodě. Americká strana ale musí začít respektovat naše stanovisko," uvedl Tusk.
Američané chtějí do Polska umístit sila s deseti antiraketami, které mají být součástí systému protiraketové obrany ve střední Evropě. Varšava za to požaduje zvýšení bezpečnosti země, což konkrétně znamená miliardy dolarů na modernizaci armády. - čtěte Poláci odmítli americkou nabídku pomoci, kterou podmiňují stavbu základny
Druhou částí protiraketového štítu je radar, který má stát na území České republiky. Smlouvu o jeho vybudování podepsala v úterý v Praze americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová spolu s českým protějškem Karlem Schwarzenbergem. - čtěte Česko a USA podepsaly hlavní smlouvu o radaru
Kvůli neshodám s Polskem začaly mezitím Spojené jednat o protiraketovém štítu s Litvou. Americká ministryně zahraničí ale během podpisu smlouvy v České republice prohlásila, že Spojené státy s Litvou jednají, protože má tato země zájem. "V první řadě ale hovoříme s Poláky," dodala Riceová.
To potvrdil i mluvčí Pentagonu Bryan Whitman. USA se podle něho stále zaměřují především na Polsko jako perspektivní místo pro část svého protiraketového štítu v Evropě. Upozorňují ale, že mají i další možnosti, pokud by se smlouva ukázala jako neschůdná.
Že by případný krach polsko-amerických jednání celý projekt radarové základny nějak ovlivnil, odmítl už dříve ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ale zároveň nehrozí, že by v Česku nakonec byly i rakety. - čtěte Schwarzenberg: Rakety u nás v případě polského odmítnutí neskončí
Plán na vybudování americké protiraketové základny také stále vyvolává důrazné námitky Ruska. Po podpisu česko-americké smlouvy prohlásilo, že s okamžitou platností ruší rusko-americká jednání o protiraketovém štítu. - čtěte Rusové zostřili rétoriku, pohrozili kvůli podpisu radaru
