Polský prezident Andrzej Duda v centrále NATO

Polský prezident Andrzej Duda v centrále NATO | foto: NATO Photos

Kvůli agresi Ruska chceme u nás síly NATO natrvalo, naléhá Polsko

  • 633
Stálá vojenská přítomnost NATO a USA na území Polska včetně protivzdušné obrany. Takové je naléhání Varšavy k ostatním spojencům před blížícím se summitem Severoatlantické aliance. Podle představitelů země lze jedině tak rozptýlit hrozby, které na východě představuje Rusko.

Varšava požaduje především stálou vojenskou přítomnost Severoatlantické aliance a Spojených států na svém území. V reakci na anexi Krymu se americké jednotky dosud na polském území jen střídaly. Cílem konzervativní vlády je ale jejich trvalé rozmístění včetně permanentní protivzdušné obrany.

„Spoléháme na trvalé rozmístění sil NATO a USA na polském území,“ avizoval ministr obrany Antoni Macierewicz s tím, že jedině tak mohou být odvráceny bezpečnostní hrozby, které se zrodily v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území sousední Ukrajiny.

Obavy v Pobaltí

Pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě přibližně 7 procent.

Prezident Andrzej Duda chce následující půlrok před červencovým summitem NATO věnovat jednomu úkolu: objet všechny spojence a přesvědčit je, že pro bezpečnost na východní hranici Aliance je bezpodmínečně nutné posílit tamější vojenskou přítomnost. Série návštěv odstartovala v pondělí přímo v bruselské centrále NATO i na vrchním velitelství.

„Je zřejmé, že Rusko v posledních letech podniklo řadu akcí, které nelze nazvat jinak než agresí. Je také zřejmé, že Rusko buduje svůj vojenský potenciál a demonstruje to velmi jasným způsobem prostřednictvím různých cvičení a takových opatření, které někteří v Alianci označují jako akce provokativní povahy,“ prohlásil Duda po setkání s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Jak dodal, Moskva testuje politickou i psychickou odolnost těch, kteří v rámci Aliance činí důležitá rozhodnutí. Polský prezident podle svých slov věří, že každý člen NATO o situaci v mezinárodním prostoru ví a rozumí jí. Spoléhá prý i na porozumění těch členských států, které díky zeměpisné poloze nemusí hrozbám přímo čelit.

Buduje-li Rusko podle něj svůj vojenský potenciál například v Kaliningradské oblasti nebo v blízkosti hranic Estonska, Lotyšska, Litvy, vyvstává otázka, proč to dělá a zda jsou taková opatření v pořádku, když v této oblasti nejsou vůči Moskvě žádné provokace ani žádné útočné zbraňové systémy.

„Zcela logická odpověď zní, že bohužel tyto akce nejsou čistě obranného charakteru,“ řekl Duda. I přesto považuje za zcela zásadní další dialog s Ruskem, který podle něj nelze opustit. „Zároveň není možné předstírat, že některé otázky neexistují,“ dodal.

Hodně Polska v NATO

Podle Stoltenberga spojenci od anexe Krymu provedli největší posílení kolektivní obrany od konce studené války. Osobně přitom věří, že po summitu NATO ve Varšavě bude spojenecká přítomnost na východním křídle včetně Polska ještě znatelnější.

Stoltenberg připomněl že v polském Štětíně vzniklo regionální velitelství a stejně jako v dalších pěti členských zemích podél východní hranice také speciální integrační jednotka. Malé nepočetné velitelství má koordinovat nasazení jednotek rychlé reakce v případě ohrožení. Další dvě chtějí spojenci vybudovat také na Slovensku a v Maďarsku. Na jaře také začne klíčová fáze pro rozmístění prvků protiraketové obrany NATO na polském území.

Němých ruských letů nad Baltem loni přibylo

„NATO čelí změněnému a náročnějšímu bezpečnostnímu prostředí, a to kvůli chování Ruska, více asertivnímu Rusku, Rusku, které silně investuje do obrany a cvičí své vojáky a které je schopno a ochotno použít sílu ke změně hranic v Evropě,“ řekl Stoltenberg s odkazem na anexi Krymu, destabilizaci východní Ukrajiny a přítomnost ruských sil v separatistických oblastech Gruzie.

Aliance podle něj musí na chování Ruska reagovat stejně jako na násilí, nestabilitu a teroristické hrozby na jižní hranici Aliance. „A NATO nemá ten luxus volby reagovat buď jen na hrozby z jihu, nebo na hrozby z východu, musíme dělat obojí najednou,“ dodal Stoltenberg.

, natoaktual.cz

Video