V Polsku se stále častěji hovoří o vzniku takzvané „páté armády“ či „pátých sil“ - po regulérních profesionálních jednotkách vzdušných, pozemních, námořních a speciálních sil. Poslanci Sejmu mají už druhý týden na stole vládní návrh na zřízení sil územní obrany (WOT - Wojska Obrony Terytorialnej).
Nová ozbrojená složka, jakási forma dobrovolných záloh, má podle plánu ministra obrany Antoniho Macierewicze čítat do roku 2019 až 53 tisíc příslušníků. V případě ohrožení mají podle vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tyto jednotky rozmístěné v každém polském kraji doplňovat regulérní armádu, vést k patriotismu a zodpovědnosti v lokálních komunitách a propracovaným systémem dobrovolnosti výrazně zvýšit obranný vojenský potenciál státu.
Ozbrojené síly PolskaCelkově mají polské ozbrojené síly zhruba 120 tisíc příslušníků. Část však tvoří rezervisté a civilní zaměstnanci.
Zdroj: MON (2014) |
Jenže opozice v čele s Občanskou platformou (PO) návrh kritizuje a obává se „vytváření paralelních vojenských struktur, které by mohly být zneužity například k potlačování protivládních protestů“.
Už před prvním čtením před týdnem opoziční poslanci v dolní sněmovně žádali zamítnutí materiálů s tím, aby se vůbec neprojednávaly. Obvinili ministra obrany Macierewicze, že si „buduje soukromou armádu“. Neúspěšně.
Dobrovolníci se zbraněmi
Šéf obrany Macierewicz chce do konce roku vytvořit první čtyři prapory dobrovolníků o celkové síle alespoň 3 000 dobrovolníků. Ty vznikají ve městech Bialystok, Siedlce, Lublin a Rzeszow. V roce 2019 chce mít ministerstvo obrany v plánovaných 63 praporech ve všech polských krajích až 53 tisíc dobrovolníků.
Obecně půjde o pěší jednotky vyzbrojené lehkými zbraněmi. Velitelem byl už v září jmenován bývalý velitel speciálních sil Wieslaw Kukula.
Nové síly územní obrany mají také zastřešit i dosavadní dobrovolnické jednotky, které začaly s podporou armády vznikat na území Polska po ruské anexi Krymu v roce 2014. „Velký zájem o domobranu byl jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli vybudovat síly územní obrany,“ prohlásil ministr Macierewicz.
Mezi roky 2016 a 2019 by na fungování této armády mělo být vynaloženo asi 3,6 miliardy zlotých (v přepočtu zhruba 22,5 miliardy korun). Příslušníci územní obrany by měli za měsíc služby či cvičení podle návrhu dostávat 500 zlotých (v přepočtu asi 3 100 korun), důstojníci pak 600 zlotých (3 800 korun).
Základní výcvik za 16 dní
Projekt zavádí v Polsku nový typ vojenské služby. Zájemci nejprve projdou šestnáctidenním základním výcvikem a složí vojenskou přísahu. Pak budou normálně působit ve svých civilních zaměstnáních s tím, že alespoň dva dny v měsíci stráví u jednotky. Tam je čeká další výcvik a školení pro zvyšování odbornosti.
V průběhu roku pak absolvují několik větších cvičení. Nepřetržitě mají být příslušníci územní obrany k dipozici pro případ ohrožení země. Doba služby má být od jednoho roku do šesti let s tím, že může být prodloužena. Po třech letech služby dostanou příslušníci územní obrany přednost před ostatními uchazeči o práci v profesionální armádě.
Nejsilnější armáda v okolí? Válčit s Poláky by bylo zničující |
Během služby budou muset příslušníci územní obrany postavit své členství v politických stranách či odborových svazech. Využívat budou moci u jména také titul „OT“ (Obrona Terytorialna).
„Tito vojáci budou nedílnou součástí struktur armády, podléhat stejným pravidlům, stejné hierarchii a stejnému systému velení, jako zbytek polské armády,“ uvedl Macierewicz. Naznačil, že v budoucnu by jednotky územní obrany měly mít kapacity a schopnosti zapojit se také do pomoci při přírodních katastrofách, průmyslových haváriích, ale také vést samostatně bojové operace a čelit například i hybridnímu způsobu boje, jaký byl aplikován například při obsazení Krymu nebo na východě Ukrajiny.
Právě takové zaměření však u opozice vzbudilo rozhořčení. Například poslanci liberální strany „Nowoczesna“ kritizovali takový plán s obavami, že příslušníci územní obrany s krátkým výcvikem budou proti zkušeným bojovníkům speciálních sil působit spíše jako „sebevražedné“ oddíly.
