Z Varšavy český prezident do Bělověžského pralesa odletěl v pátek dopoledne vrtulníkem společně s manželkou Ivanou a s částí delegace. Zemana s delegací poté zavezly do nitra pralesa bryčky tažené koňmi.
Do Polska Zeman přiletěl ve středu, ve čtvrtek jednal s předními polskými představiteli včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Po setkání s ním se na tiskové konferenci český prezident Polska zastal ve sporu s Evropskou komisí o kácení v Bělověžském pralese. Podle Zemana má každá země právo rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to včetně práva nakládat s vlastními surovinovými zdroji, tedy i s lesem.
Polsko se kvůli Bělověžskému pralesu dostalo před Soudní dvůr EU. Evropská komise ho totiž zažalovala za lesnické zásahy a rozsáhlou těžbu. Unijní soud dal komisi v polovině dubna za pravdu.
Těžbu Polsko hájilo bojem proti lýkožroutu smrkovému, takzvanému kůrovci. Boji proti kůrovci se Zeman věnoval i v České republice, ve svých názorech na způsob zákroku proti němu se neshoduje s některými odborníky a ochránci přírody.
Boj o poslední nížinný prales Evropy. Odpůrci kácení se poutají ke strojům |
Bělověžský prales je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO a patří do sítě Natura 2000. Známý je jako poslední domov evropského zubra, žijí v něm ale i vlci a rysi. V roce 1996 se plocha parku na polském území zdvojnásobila na 10 500 hektarů.
To však představuje pouhých 18 procent celkové rozlohy pralesa na území Polska. Celkem prales zabírá asi 150 000 hektarů. Jeho biologickou hodnotou přirovnávají ekologové k tropickým deštným pralesům.