Lékaři zavedli ženě do dělohy cizí vajíčko. O devět měsíců později za dvě stě tisíc porodila páru z Varšavy potomka. Ilustrační foto

Lékaři zavedli ženě do dělohy cizí vajíčko. O devět měsíců později za dvě stě tisíc porodila páru z Varšavy potomka. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Polská žena pronajala své břicho, narozené dítě si ale chce nechat

  • 193
Varšavský soud řeší bezprecedentní případ. Má rozhodnout, komu připadne dítě, které odnosila náhradní matka. Bezdětný pár z Varšavy si "pronajal" její dělohu, lékaři jí do ní zavedli oplodněné vajíčko a ona porodila zdravého chlapečka. Začala se ale cítit jako matka a dítě chce zpět.

Domek se zahrádkou? Mají. Dobré vzdělání? Taky. Peněz? Dost. Řeklo by se, úspěšný mladý pár. Přesto těm manželům z Varšavy ke štěstí něco chybělo. Dítěti by snesli modré z nebe. Jen kdyby ho měli.

Sto třicet kilometrů od Varšavy se odehrával jiný příběh. Dvě děti na krku. Dluhy. Alimenty tříčlennou rodinu neuživí. Beata Grzybowská, zoufalá matka samoživitelka, nemohla se základním vzděláním narazit na práci.

Pak, stejně tak jako manželé z Varšavy, uslyšela o agentuře Elisabeth. Ta v Polsku pomáhá "pronajímat" cizí břicha. A tak se stalo, že lékaři Beatě Grzybowské do dělohy zavedli cizí, už uměle oplodněné vajíčko. O devět měsíců později žena za dvě stě tisíc korun porodila páru z Varšavy vytouženého potomka. Ten si do života i přes nepřízeň osudu nakonec přece jen nese genetickou výbavu po svých rodičích.

Kdo je tady matka?

Grzybowská, přestože genetickou matkou není, se však také začala cítit jako matka. A když cizí muž "její" dítě v bílé zavinovačce z porodnice odnesl, pochopila, že tenhle obchod za 200 tisíc nestál. "Když jsem se vrátila z porodnice, má pětiletá dcerka mě hladila po splasklém břiše a ptala se: Kde je bratříček..." řekla Grzybowská listu Dziennik.

Od té chvíle varšavský soud řeší bezprecedentní případ. Má rozhodnout, komu dítě připadne. Ministr spravedlnosti Andrzej Czuma navrhuje, aby Polsko zakázalo všechna oplodnění in vitro, dokud polští zákonodárci jednoznačně nevyřeší, komu dítě v případech náhradních matek a zoufalých bezdětných párů náleží. Kšefty agentury Elisabeth nazval "kupčením s lidmi".

Ani trápení varšavského páru nebere konce. Jen co si dítě přinesli, už by se ho měli vzdát. Devět měsíců přitom trnuli, že si náhradní matka vše rozmyslí. Tomu, že mají své vlastní dítě, uvěřili až ve chvíli, když se objevilo v nachystané postýlce.

Jejich právníci argumentují, že Grzybowská je emocionálně nevyrovnaná, a navíc nedokáže své děti finančně zabezpečit. Její touha po synovi je prý dána "prachsprostou" vidinou dalších alimentů.

Advokátka Grzybowské však svou klientku líčí jako statečnou ženu, která o svém případu mluví veřejně, aby varovala ženy, které se tak jako ona rozhodnou "pomoci sobě i jiným".

"Dvě stě tisíc pro mě byla ohromná suma. Majitelka agentury mě přesvědčovala, že se náhradní matka nemůže do cizího dítěte zamilovat. Je to prý jen taková služba. Radila mi, že když se na mém břiše objeví otisk nožky dítěte, nemám ho hladit. Rozhodně s ním nemám mluvit, a když, tak jen ve zlém," popisovala dvaatřicetiletá Grzybowská listu Dziennik.

"Musíte to dítě nenávidět"

Sama se zprvu radami majitelky agentury řídila. "Přesvědčovala jsem se, že děti nenávidím. Mateřský pud byl ale silnější. Čím víc se blížil porod, tím víc jsem si byla jistá, že se ho nedokážu vzdát," řekla.

Podle znalců polského práva má větší šanci u soudu v boji o dítě uspět náhradní matka. V červnu totiž zákonodárci schválili novelu zákona o rodině. Podle ní je matkou ta žena, která dítě porodí.

Podobně je to i v Česku, s tím rozdílem, že u nás je podmínkou, že si náhradní matka nesmí nechat za porod zaplatit. Případů, kdy Češka pronajme dělohu cizímu páru, je 10 až 15 ročně. Moc se však o nich nemluví a i u nás se vztah náhradních a biologických matek "vznáší v právním vakuu". Podobně bolestná bitva o dítě se tak může odehrát i v Česku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video