Státní pohřeb plukovníka Zygmunta Szendzielarze ve Varšavě v neděli 24. dubna....

Státní pohřeb plukovníka Zygmunta Szendzielarze ve Varšavě v neděli 24. dubna. Smutečního shromáždění se účastnili prezident Andrzej Duda a členové vlády. Ostatky důstojníka, který bojoval proti nacistům a později proti komunistům, byly nalezeny v masovém hrobě. | foto: AP

Polská vláda má nové hrdiny. „Prokleté vojáky“ odboje proti komunistům

  • 103
Polsko pod vládou strany Právo a spravedlnost oslavuje „prokleté vojáky“ poválečného protikomunistického odboje. Prý byli posledních 25 let opomíjeni. Osudy vojáků, pro které komunistická historiografie měla jen slova opovržení, připomněl státní pohřeb jednoho z důstojníků Zemské armády.

Pětašedesát let po smrti se plukovník Zygmunt Szendzielarz dočkal státního pohřbu se všemi poctami. Důstojník nekomunistické Zemské armády (polsky Armija Krajowa, AK) bojoval u Vilniusu za války proti nacistům a po válce proti Sovětům a polským komunistům.

V roce 1951 byl ve svých čtyřiceti letech komunisty za účast v odboji popraven střelou do týla.

„Vracíme Polsku důstojnost,“ uvedl během nedělního státního pohřbu prezident Andrzej Duda. „Důstojnost se vrací společně s hrdým Polskem, které dnes sklání hlavu, aby složilo hold svému velkému synovi,“ uvedl Duda při velkolepém pohřebním aktu, který měl být připomínkou všech vojáků poválečného protikomunistického odboje AK.

Zemská armáda se totiž nesmířila se „sovětskou okupací“ Polska a její oddíly vedly až do počátku 50. let ozbrojený odboj proti sovětským vojákům v Polsku. „Prokletí vojáci“, jak se ujalo jejich lidové označení, byli komunistickým režimem označováni za bandity a jejich odkaz nesměl být připomínán.

Chtěli vybojovat Polsko zpět

Zygmunt Szendzielarz, který působil v oblasti dnes litevského, ale do druhé světové války polského Vilniusu, patřil k nejlepším velitelům AK. Podílel se mimo jiné na osvobození Vilniusu oddíly AK, které doufaly, že tím město vybojují zpět pro Polsko.

Osvobození Polska od nacistů, aby sovětští vojáci, až přijdou, potkali fungující polskou státní správu a nemohli prostě nahradit okupační administrativu svými lidmi, bylo vůbec cílem Zemské armády. Nacisté ale povstání potlačili a po příchodu Rudé armády bylo jasné, že si Moskva „správný“ kurs Polska ohlídá.

Szendzielarz, známý po celém Polsku jako „Lupaszka“, pokračoval v boji proti komunistům v čele asi čtyřicetičlenného oddílu až do roku 1947, kdy se pokusil tajně vrátit do civilního života. Byl však odhalen a v roce 1951 popraven.

„Lupaszku“ se polští komunisté pokusili vylíčit ve své propagandě jako banditu. Zdůrazňovali přitom účast oddílu pod jeho vedením na odvetném vypálení vesnice Dubinka v létě 1944, kterému předcházela podobná akce litevské proněmecké policie. Při masakru v Dubince zahynulo 27 obyvatel vesnice, včetně žen a dětí.

Novou vládou ovládaná veřejnoprávní Polská televize u příležitosti pohřbu Szendzielarze tvrdila, že minulé vlády „zamlčovaly památku prokletých vojáků“. Opoziční Gazeta Wyborcza však připomíná, že vyhlášení státního svátku na jejich památku podpořily v roce 2011 i poslanecké kluby dnešní opozice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue