Polská komanda loví Saddáma

Do pátrání po svrženém iráckém vůdci Saddámu Husajnovi se zřejmě zapojila i speciální komanda elitních polských jednotek GROM. Ty v oblasti Perského zálivu operovaly po boku Američanů od samotného počátku války v Iráku. Jak uvedl polský ministr obrany Jerzy Smajdzinski, nyní vojáky čeká hon na teroristy.

Americké ministerstvo obrany nedávno ustavilo novou tajnou speciální jednotku označenou jen pouhým číslem 121, která má v Iráku pátrat po Saddámovi Husajnovi, v Afghánistánu po Usámovi bin Ládinovi a dalších osobách.

Součástí jednotky mají být i polská komanda GROM, která v oblasti operují od počátku války v Iráku. Náčelník generálního štábu polské armády Czeslaw Piatas minulý týden potvrdil slova ministra obrany, že vojáci GROMu se podílejí na pátrání po teroristech. Okolnosti však odmítl komentovat.

"My nikdy nediskutujeme o misích předtím, než skončí a zřídka o nich mluvíme poté, co skončí," citovala agentura Reuters současného velitele GROMu Romana Polka.

Jak uvedl deník New York Times jednotka, pátrající v Iráku se již nejméně jednou dostala velmi blízko k Saddámovi. Podle zdrojů New York Times v Pentagonu nový útvar vznikl na popud šéfa amerických vojsk v oblasti Perského zálivu, generála Johna Abizaida. Ten nechal sloučit dvě jednotky pátrající odděleně v jedinou, která má být flexibilnější.

Jednotky GROM

Polská speciální jednotka známá jako GROM (Grupa Rozpoznania Operacyjno-Mobilnego) vznikla v roce 1990. Vzorem byly obdobné elitní vojenské oddíly, jako jsou americké Delta Force nebo britské SAS.
Už v roce 1994 se jednotka zapojila do zvláštních operací na Haiti. Následovalo několik operací v bývalé Jugoslávii. V roce 1999 vojáci například chránili šéfa mise OBSE v Kosovu Williama Walkera. Jednotka GROM operovala rovněž při protiteroristické kampani v Afghánistánu a v první válce proti Iráku. Vojáci jednotky GROM jsou cvičeni pro specifické průzkumné a diverzní akce. Nasazeni bývají i při rizikových záchranných operacích, vysvobozování rukojmí a protiteroristických úderech.
Ve speciálním komandu jednotky GROM působí vždy čtyři vojáci. Jednotka je plně profesionální a každý ze členů komanda má určitou specializaci.
Zájemci o službu v jednotce GROM prochází nejtvrdším výcvikem a testy. Ty zahrnují psychologické zkoušky, takzvaný detektor lži a fyzicky velmi náročné testy odolnosti v terénu, při kterých slabí kandidáti na službu v jednotce obvykle vzdávají a výcvik opouštějí.

V Iráku od počátku války působí podle údajů polského ministerstva obrany 54 vojáků speciálních sil. Během prvních dní měli vojáci zabezpečit několik důležitých ropných vrtů, přístav v Umm Kasru a přehradu poblíž Bagdádu.

Původně se měli vojáci z GROMu vrátit v polovině září. Ministr obrany Jerzy Smajdzinski však připustil, že jednotky nadále zůstanou v oblasti s tím, že se možná zapojí do honu na teroristy a svržené vůdce.

Oficiálně jsou elitní bojovníci součástí mezinárodního kontingentu, ale nepodléhají stejnému velení. O přítomnosti polských elitních jednotek neměl přitom původně nikdo ani tušení až do doby, než několik dní po vypuknutí války v Iráku tiskové agentury vydaly fotografie vojáků z oblasti iráckého města Umm Kasr.

Polská média a experti objevili nejelitnější polské vojáky na snímcích, na kterých se za nimi třepotá americká vlajka.

Polští armádní velitelé a představitelé země byli od té chvíle bombardováni dotazy, zda skutečně v Zálivu operují elitní jednotky. Až do zveřejnění fotografií Polsko o aktivitách v oblasti mlčelo.

"Ano, speciální jednotka GROM se zapojila do pozemní kampaně v Iráku, kde provedla beze ztrát několik úspěšných akcí," připustil poté polský premiér Leszek Miller.

Rozhovor s velitelem GROMu čtěte na portále natoaktual.cz ZDE