Tyto a další zdánlivě protikladné údaje vyplynuly z průzkumu mínění, který v Iráku provedla britská agentura Oxford Research International.
Třebaže mnozí Iráčané tvrdě odmítají přítomnost koaličních jednotek, téměř šedesát procent z nich se domnívá, že Spojené státy musí s obnovou Iráku výrazně pomoci, chtějí-li, aby nová místní vláda uspěla.
"Iráčané vědí, co je dobré pro jejich politickou budoucnost: demokracie. Znamená to pro ně svobodu, rovnost a spravedlnost. Jen zatím netuší, jak toho dosáhnout," zobecnil výsledky průzkumu Christoph Sahm, ředitel britské agentury.
Na otázku, jak se změnil jejich život poté, co byla svržena diktatura Saddáma Husajna, odpovědělo čtyřiačtyřicet procent Iráčanů, že se jim daří lépe nebo alespoň částečně lépe. Dvaatřicet procent z nich uvedlo, že se jim daří stejně, a jen pětadvaceti procentům obyvatel Iráku se dařilo hůř nebo znatelně hůř.
A co by mělo být jasnou prioritou v nejbližší budoucnosti? Sedmaosmdesát procent lidí odpovědělo jednoznačně: zvýšení bezpečnosti a potlačení kriminality. Na otázku, co Irák potřebuje v příštích dvanácti měsících, odpověděla přesná polovina dotázaných, že silného vůdce, a 31 procent demokracii.
V horizontu příštích pěti let, tedy v delším časovém období, byl však poměr odpovědí obrácený. Padesát procent respondentů odpovědělo, že Irák potřebuje demokracii, a šestatřicet procent silného iráckého vůdce.
