Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Daniel Beran, MAFRA

Polovina Čechů pociťuje chudobu. Sociální nůžky se dál rozevírají

  • 202
Polovina českých domácností byla v roce 2012 spokojena se svými příjmy, zatímco ta druhá pociťovala špatnou finanční situaci. Velmi spokojených i velmi nespokojených za deset let přibylo - sociální nůžky se tedy rozvírají. Stoupl také počet sociálně vyloučených, uvádí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Zjištění vyplývají z nového výzkumu VÚPV, který srovnával životní úroveň českých domácností v roce 2002 a 2012.

Za uplynulých deset let došlo na jedné straně k růstu množství domácností, které uvedly, že mají plně vyhovující příjem. Na druhé straně však ještě markantněji vzrostl počet domácností s velmi nízkými příjmy. „To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání nůžek mezi jednotlivými společenskými vrstvami, vyšší polarizaci české společnosti a nárůstu sociálně slabých vrstev obyvatel,“ píší autoři výzkumu Jana Vavrečková a Zdeněk Janata.

Vývoj nezaměstnanosti

Aktuálně publikované šetření VÚPS vyplývá z údajů zjištěných v letech 2002 a 2012. Lze předpokládat, že za uplynulé dva roky se situace dále vyvíjela. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí od té doby mírně klesla nezaměstnanost. Zatímco v srpnu 2012 byla na úrovni 8,3 procent, o dva roky později bylo nezaměstnaných 7,4 procenta.

Zvyšující se počet bohatých potvrdila i speciální škála pro měření životní úrovně. Skupina domácností ztotožňující se s výrokem „příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme“ vzrostla oproti roku 2002 více než dvojnásobně a prezentuje ji 5,5 procent respondentů.

Tuto nejvyšší příčku životní úrovně představují zejména domácnosti podnikatelů, jejichž zastoupení je třikrát vyšší než u ostatních sociálních skupin obyvatelstva, dále osoby s vysokoškolským vzděláním, zejména ve věkové kategorii 30 - 44 let, žijící převážně v úplných rodinách.

Na minimu jsou hlavně důchodci a dlouhodobě nezaměstnaní

Životní standard pod úrovní životního minima je typický především pro nezaměstnané bez práce déle než jeden rok a osoby se základním vzděláním. V této kategorii jsou však nadprůměrně zastoupeni důchodci a domácnosti s pěti a více členy. Představitelé nejnižší životní úrovně se již vesměs rekrutují z řad dlouhodobě nezaměstnaných.

„Varovným signálem je, že narůstá počet sociálně vyloučených domácností soustavně odkázaných na pomoc obce a státu. Jejich počet je sice dosud marginální (představuje méně než dvě procenta dotázaných), ale nárůst této skupiny z 0,6 na 1,6 procenta nelze přehlédnout a podceňovat, neboť nárůst sociální exkluze je z celospolečenského hlediska vysoce nebezpečný fenomén,“ konstatují Vavrečková a Janata.

Současná úroveň příjmů nedovoluje každé třetí dotázané domácnosti vytvářet
finanční rezervy na stáří nebo pro případ nemoci a pro téměř třetinu respondentů jsou nedostupné placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění.

Čtyřicet procent Čechů má dluhy, většina bez problémů splácí

Zhruba polovina dotázaných domácností nemůže pomýšlet na nákup, ale i obnovu ojetého auta, rekonstrukci nebo koupi bytu.

Výzkum

Práce nazvaná „Subjektivní vnímání životního minima,
dostatečnosti příjmů, životní úrovně
domácností a chudoby“ je založena na dotazníkovém šetření a rozhovorech, které autoři výzkumu provedli na vzorku 1 005 respondentů ze všech krajů České republiky.

Jednoznačně spokojenější se cítí podnikatelé oproti zaměstnancům. V průběhu deseti let však vzrostl podíl subjektivně chudých i ve skupině podnikatelů, a to více než dvojnásobně. Celkově se podíly chudých domácností zvýšily zhruba o pět procent.

Postoj k vývoji příjmů je určen především sociálním statutem a věkem respondenta. Pesimistická očekávání převládají u dlouhodobě nezaměstnaných a u starších lidí. Polovina respondentů si sice myslí, že příjmy v jejich domácnosti zůstanou v dalších letech beze změny, ale pesimistický postoj převládá nad optimistickým výhledem dvojnásobně.

Zadluženost přiznalo 40 procent oslovených, přičemž převážné většině domácností objem úvěrů postupně klesá a více než polovina nemá se splácením žádné problémy. Velké problémy se splácením má každá osmá domácnost, dluhy splácí pouze částečně, nebo je nesplácí vůbec a této skupině objem dluhů narůstá. Exekuční řízení prodělalo nebo očekává 3,5 procent dotázaných.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video