Poločas rozpadu Špidlovy vlády

  • 9
Špidlova vláda není tak špatná, jak její kritici tvrdí. Zdaleka však není tak dobrá, jak si myslí premiér. Proč není tak špatná? Nejdůležitější úkol, jediný, který přesahuje hranice všedního provozu, splnila.

S převahou vyhrála evropské referendum a je zbytečné spekulovat, nakolik se o to zasloužila.

Volby do Evropského parlamentu možná podrazí panu Špidlovi nohy. Jak ukazují průzkumy, voliči nehodlají odměnit jeho kvalitní zahraniční politiku, nýbrž potrestat jeho slabé domácí výkony.

A tady mají kritici ve všech bodech dost pádných argumentů. Špidla sice mluví o tom, že buduje sociální stát a zvyšuje kvalitu života lidí, ale Libor Rouček to neohrabaně ilustruje: za Klause měli lidé v nákupních košících míň než teď.

Zůstává ovšem u pouhé snahy. Nezaměstnanost se pohybuje kolem deseti procent, Mezinárodní měnový fond i unie zdvihají prst nad rostoucím finančním deficitem. Vláda tvrdí, že tomu chce zamezit, a představila reformu veřejných financí.

Ta však připomíná spíše ždímání peněz ze střední třídy, kde je to jen možné. Na reformu zdravotnictví nebo penzí nemá současný stojedničkový tým fantazii ani sílu.
Sociální demokraté, lidovci a unionisté se přou, kdo prosadil víc ze svého programu.

Ačkoliv uvnitř vláda funguje víceméně podle volebních výsledků, navenek to dopadá pro socialisty a unionisty katastrofálně. Zeman a jeho křídlo jdou Špidlovi po krku, Unii svobody by mohl sebrat hrobníkovi z lopaty jen malý zázrak.

Současná obliba ČSSD je však ještě horší než její výkony. To, že prohrává s komunisty, je "nespravedlivé". KSČM nenese žádnou odpovědnost, vede nenávistnou a hloupou propagandu a byla proti Evropě. Jakkoli dělá pan Špidla velké chyby, jakékoli srovnání s panem Grebeníčkem je nemožné.

Za tak špatný obraz si může premiér sám svým bezbarvě školometským vystupováním a katastrofální personální politikou. Co čin, to chyba. Od zfušované taktiky při volbě prezidenta přes navržení Miloše Kužvarta na místo eurokomisaře až po jmenování zoufalého Roučka předákem kandidátky pro nadcházející volby.

Pokud takové chyby přivodí porážku od komunistů, měla by vláda velice seriózně zvážit, jestli  konečná není už v půli trati.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video