Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané po třiceti letech pustí z vězení izraelského špiona Pollarda

  20:08aktualizováno  20:08
Po třiceti letech se v listopadu na svobodě ocitne Jonathan Pollard, kterého v roce 1987 americký soud poslal na doživotí za mříže za špionáž pro Izrael. Jeho advokáti oznámili, že bude podmínečně propuštěn.

Jonathan Pollard na archivním snímku z roku 1991 | foto: Reuters

Pollard vyjde na svobodu 21. listopadu, kdy uplyne 30 let od jeho zatčení. Pollard je vězněn v Severní Karolíně a v posledních letech si stěžuje na problémy se zdravím. Podle verdiktu musí pět příštích let v USA zůstat, případnou dřívější cestu do Izraele mu může povolit jen americký prezident.

Nyní šedesátiletý Pollard v minulosti pacoval jako zpravodajský analytik pro americké námořnictvo. V roce 1984 ale započal špionáž pro židovský stát a za své služby dostával peníze a šperky. V roce 1985 ho americké bezpečnostní složky odhalily a o dva roky později dostal doživotí.

Rozsah materiálů, která židovskému státu předal, nebyl dosud plně odhalen. Mimo jiné šlo o americké údaje o dodávkách sovětských zbraní do Sýrie a Iráku, o syrských chemických zbraních a o pákistánské atomové bombě. Podle FBI také prodával tajné dokumenty jihoafrické vládě v dobách apartheidu a pokusil se je dostat i do Pákistánu.

Cena útěchy za dohodu s Teheránem?

Aféra se stala jednou z nejnepříjemnějších a nejškodlivějších epizod v americko-izraelských vztazích. O osvobození Pollarda žádalo v minulosti Američany již několik izraelských politiků, vždycky ale neúspěšně.

Americká média spekulovala, že Washington si propuštěním Pollarda mohl chtít udobřit Izraelce, které pohněvala nedávno dosažená dohoda o íránském jaderném programu. Tyto spekulace ale podle agentury Reuters odmítl americký ministr zahraničí John Kerry.

Jonathan Pollard na archivním snímku z roku 1998

Podle amerických úřadů Pollardovo propuštění se vztahy Washingtonu a Tel Avivu nesouvisí. Rozhodnutí komise bylo jednomyslné a „není spojeno s nedávným vývojem událostí na Blízkém východě,“ uvedla komise pro podmínečná propouštění.

Izrael v první reakci Pollardovo podmínečné propuštění přivítal. Izraelští vládní úředníci ale upozornili, že jejich odpor vůči jaderné dohodě s Teheránem tento krok neovlivní, uvedla agentura AP.

Pollardovi stoupenci trvají na tom, že jeho trest byl příliš přísný. Argumentují tím, že Izrael je americkým spojencem a velká většina utajovaných skutečností, které Pollard vyzradil, nezpůsobila Washingtonu žádné škody a pro izraelské tajné služby nebyla novinkou. Jiní ale mají Pollarda za zrádce, který vyzrazením státních tajemství poškodil vlast.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejská dopravní policistka v Pchjongjangu
Spojené státy zřejmě zakážou svým občanům cesty do KLDR

Americká vláda se chystá zakázat občanům Spojených států cestovat do Severní Koreje. Tvrdí to dvě americké cestovní kanceláře, které tam pořádají zájezdy....  celý článek

Ve Venezuele vypukla čtyřiadvacetihodinová   celostátní stávka jako protest...
Během generální stávky ve Venezuele zemřeli nejméně dva demonstranti

Nejméně dva mladí demonstranti přišli o život ve Venezuele při potyčkách během čtvrteční generální stávky, kterou vyhlásila opozice proti prezidentovi...  celý článek

Řecký ostrov Kos zasáhlo zemětřesení, v hlavním městě způsobilo značné škody na...
Celý dům byl jako z gumy, popisují turisté zemětřesení v Egejském moři

Noc strávenou na lehátkách má za sebou řada turistů na řeckém ostrově Kos, stejně jako návštěvníci tureckého letoviska Bodrum. Obě oblasti zasáhly v noci silné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.