Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polka Joanna Derdowska umí pozoruhodně číst českou literaturu

  8:18aktualizováno  8:18
Když roku 2006 vydala bohemistka, socioložka a překladatelka Joanna Derdowska (1980) svoji knihu Praskie przemiany: Sacrum i desakralizacja przestrzeni miejskiej Pragi, věnoval jí rozsáhlou a velmi pochvalnou recenzi žijící klasik současné české sociologie Miloslav Petrusek. O knize psal, že se vyznačuje mimořádnou hutností a že „věcnost a poučenost – až minuciózní“, jsou pro Derdowskou přiznačné. Poté, co mezitím autorce vyšly dva překlady českých próz do polštiny (texty Jaroslava Rudiše a Michala Viewegha), nyní byla česky publikována její literárněvědná studie Kmitavá mozaika: městský prostor a literární dílo, pro niž platí tytéž charakteristiky, které Petrusek přisoudil její knize o Praze.
Městský prostor, konkrétně Praha a její Hlavní nádraží; ilustrační foto

Městský prostor, konkrétně Praha a její Hlavní nádraží; ilustrační foto | foto: Iva Špačková, iDNES.cz

O knize

Joanna Derdowska: Kmitavá mozaika - městský prostor a literární dílo.

Pistorius & Olšanská, Příbram 2011, 172 stran, doporučená cena 189 korun.

Autorka postupuje velmi systematicky: začíná obecně od antropologie literatury (s výjimkou hesla v Lexikonu teorie literatury a kultury: koncepce - osobnosti - základní pojmy, který vyšel před pěti lety v brněnském Hostu, je to zatím jediný obsáhlejší text o této problematice). Dále Polka přibližuje jednotlivé přístupy k fenoménu města coby předmětu zájmu interdisciplinárních urban studies. Teprver poté přechází ke konkrétním literárním textům, které ovšem stále zasazuje do širokého antropologického kontextu (takže například Eliadova slova o tom, že transcendentní prostor může mít nekonečné množství „středů“, dává do souvislosti s citátem z knihy Praha od Petra Krále o tom jak byl ve strašnické zahrádkářské periferii „ve středu ticha“, a proto jaksi i „ve středu Prahy“).

Joanna Derdowska hlavní důraz klade na zkušenost města a její literární reprezentaci. Literatura přitom nemá „sloužit k poznání stavu společnosti“, naopak „znalosti o stavu společnosti mají posloužit lepšímu pochopení literárních obrazů městského prostoru“.

Zatímco se v části obecně urbanistické objevují jména řady světových teoretiků jako Michel Foucault, Henri Lefebvre, Vladimir Toporov či Michel de Certau, přičemž autorka pracuje s texty, z nichž mnohé nebyly přeloženy do češtiny, v části „literární“ se Derdowska převážně zabývá texty převážně soudobých českých beletristů. Tematicky mezi nimi převažuje opět Praha, čímž Kmitavá mozaika navazuje na knihu zmiňovanou v úvodu. Praha sama ovšem tentokrát pro autorku není důležitá zásadně: v téhle publikace není totiž pro badatelku podstatné, zda zdrojem prožitku bude Los Angeles, Praha nebo ostravská periferie, neboť „práce imaginace způsobuje, že se tyto zdánlivě nesrovnatelné lokality stávají v antropologickém významu příbuznými“.

Nicméně nad knihou Joanny Derdowské vyvstává otázka, zda její propojování velmi odlišných textů není někdy až příliš odvážné či dokonce násilné, třeba když mytický archetyp města jako způsobu propojení pozemského a nebeského řádu hledá v Rudišově románu Grandhotel. Z něj autorka cituje tyto řádky: „Byl večer a já se díval dolů na město. Napadlo mě, že to možná není město, ale převrácené nebe. Možná dole nesvítí domy, ale hvězdy utopené v jezeře, ve kterém jsem utopený i já, a proto nemůžu ven." I když podle mne jde v tomto konkrétním případě spíše o variantu narcisovského tématu, kterému se v knize autorka také věnuje, celkově je při hledání analogií a možných spojitostí velmi vynalézavá a nápaditá.

Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš-spisovatel

Cenné na knize Joanny Derdowské je především to, že nemá jednu tezi, kterou by se snažila čtenáři vnutit, nýbrž město představuje ve vší jeho proměnlivosti a protikladnosti. Město totiž podle ní může být současně vystiženo prostřednictvím velmi „kontrastních charakteristik: být reprezentací řádu (urbanistické utopie), ale i chaosu (pnutí k rozpadu, metafory nemoci). I městský labyrint může symbolizovat vnější vnucený řád, ale zároveň může být nebezpečným a živelným bludištěm." Podobně podle autorky není možné jednoznačné oddělení prostoru města a venkova: mizející hranice mezi městem a ne-městem, vznik hybridních prostorů, to všechno zpochybňuje weberovskou definici města založeného na fortifikační funkci opevnění vůči vnějšímu světu. Řád a chaos, dobré a zlé, město a periferie, civilizace a příroda jsou tak podle Derdowské „různými manifestacemi téže mnohovýznamové a komplexní entity, urbánního prostoru“.

Obal knihy Joanny Derdowské Kmitavá mozaika

Obal knihy Joanny Derdowské Kmitavá mozaika


 
Při pročítání této knihy (a zvláště při procházení závěrečného seznamu literatury, který má patnácti tiskových stran) si zájemce o kulturní dějiny města bolestně uvědomí, jak málo toho u nás o tomto tématu zatím vyšlo (i s vědomím toho, že autorka neuvádí zdaleka všechny české autory a publikace věnující se této problematice). Zároveň čtenáři může být malou útěchou, že ve své hutnosti, obsažnosti a myšlenkové bohatosti Kmitavá mozaika tuto mezeru alespoň částečně zaplňuje. Jako by se totiž Joanně Derdowské podařilo do jedné knihy vtěsnat malou knihovničku, což ovšem klade na čtenáře zvýšené nároky a je potřeba ji číst více než jednou. 

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.