Soud navíc ženě uložil trest vyhoštění na neurčito. Rozsudek, který byl vynesen v nepřítomnosti obžalované, není pravomocný; státní zástupce i obhájkyně si ponechali lhůtu na odvolání.
Majcherczyková obvinění od počátku odmítá s tím, že si na události kolem vraždy nepamatuje. Přiznala, že ona i její druh byli v ten den hodně opilí - po vraždě v jejím dechu policisté naměřili 2,6 promile alkoholu. Ve výpovědi uvedla, že během dne vypila šest piv a půl litru vodky, její druh údajně dva litry vodky a rumu.
Vylučuje, že by svého druha zabila, protože ho prý milovala a nebyla by něčeho podobného schopná. Ze dne vraždy si údajně pamatuje, jak uvařila oběd a jak jí její přítel vzal nůž a vyhrožoval, že se zabije. To prý dělal velmi často.
Potom si pamatuje, jak vytírala krev, když na dveře jejich bytu začala bušit policie, ale prý nevěděla, kde se tam krev vzala a čí je. Připustila, že se s druhem, s nímž se znala již šest let, mohla pohádat. Například kvůli alkoholu nebo drogám, které údajně bral.
S alkoholem měla v minulosti větší problémy, v Polsku byla poslána na protialkoholní léčení a byl jí i omezen výkon rodičovských práv. Aby se tomu vyhnula, odešla pracovat za svým přítelem do Čech.
