Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politolog pro iDNES.cz: Ústava ani počasí předčasným volbám nepřejí

  17:49aktualizováno  17:49
Poté, co ČSSD odmítla hlasovat pro samorozpuštění Poslanecké sněmovny, se všeobecně začalo počítat s volbami v původním řádném termínu, tedy koncem května či začátkem června 2010. Stále však není vyloučeno, že Češi půjdou k volebním urnám přece jen o něco dříve, byť to v tuto chvíli není příliš reálné.

Josef Mlejnek mladší | foto: Kavárna

Politici by patrně (takřka jistě) vybrali jeden ze způsobů, které byly v ústavě obsaženy na začátku tohoto volebního období, tedy v červnu 2006. Jde o celkem známé a často přetřásané postupy, nicméně nutno zdůraznit, že skoro žádný z nich vlastně nepředstavuje metodu vypsání předčasných voleb.

Ústavodárce prostě do ústavy v roce 1992 nevkomponoval žádný rozumný způsob, jak na základě rozhodnutí a dohody hlavních politických sil dospět k předčasným volbám.

Všechny v ústavě uváděné situace, které vypsání předčasných voleb umožňují, byly ústavodárcem považovány především za symptomy hluboké politické krize, jež jako jediná – dle mínění tvůrců ústavy – ospravedlňuje rozpuštění Sněmovny.

Nicméně ústavodárce předpokládal, že politici budou ke všemu přistupovat zodpovědně a se vší vážností, a že tedy případné selhání tří pokusů o sestavení vlády bude selháním tří opravdu vážně míněných pokusů, nikoliv imitací těchto tří pokusů s cílem dostát liteře ústavy.

Takovouto imitaci dosud i všichni politici zcela správně označovali za šaškárnu a zatím se k ní odmítali uchýlit. Tři neúspěšné pokusy sestavit vládu tedy v žádném případě nelze považovat za vědomý způsob vyvolání předčasných voleb – je to pouze ústavodárcem předvídaná situace, která poskytuje k vypsání předčasných voleb oprávnění, nicméně mělo by se k ní dojít přirozeně, tedy po třech zcela vážně míněných pokusech.

Imitace těchto tří pokusů s cílem dosáhnout v nich vědomě neúspěchu a tím oprávnit rozpuštění Sněmovny by tak byla v rozporu s duchem ústavy a mohla by být taktéž napadnuta u Ústavního soudu jako její znevažování. Zejména pokud by šlo o vědomou imitaci všech tří pokusů.

případ z německa

Německo a Evropská unieU německého ústavního soudu se dočkal napadnutí způsob, jakým vyvolal v roce 2005 předčasné volby Gerhard Schröder, když si schválně nenechal vyslovit důvěru.

Dva poslanci pak napadli právě tu skutečnost, že to bylo schválně zinscenováno, a byť jim německý ústavní soud nevyhověl, kauzou se seriózně zabýval a v Německu se na toto téma vážně diskutovalo. A prezident Köhler se o vypsání voleb dlouze radil s experty.

Podobně jako "inscenaci tří neúspěšných pokusů" lze zhodnotit i další dvě z celkem čtyř situací, které předčasné rozpuštění Sněmovny umožňují, tedy je-li její zasedání přerušeno v součtu déle než 120 dní v roce a není-li tři měsíce usnášeníschopná.

Pokud by takové situace reálně nastaly, představují vážný důvod k rozpuštění, jako "imitační důvod" jsou však dosti nepraktické (imitaci může snadno překazit poměrně malá část poslanců, pětina či třetina), poměrně dlouhé a též potenciálně napadnutelné u Ústavního soudu právě z důvodu ústavu znevažujícího vědomého imitování reálně neexistující reálné situace.

Zbývá tedy ještě jedna, v současné době nejčastěji uváděná varianta: vláda předloží do Sněmovny zákon, s nímž spojí otázku důvěry, a Sněmovna se k němu tři měsíce nevyjádří.

Posledním reálným termínem je únor

Pokud by takový zákon Fischerova vláda předložila koncem září, mohly by předčasné volby být v únoru. Což je také poslední reálný termín, neboť Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před vypršením volebního období.

Co však touto podmínkou ústavodárce asi myslel? Pokud Sněmovna nepřijme k zákonu, s nímž vláda spojila otázku důvěry, tři měsíce usnesení, pak je buď usnášeníneschopná (tzn. že se na jednání nedostavuje ani třetina poslanců), nebo v ní vládne totální chaos, nebo je sevřena ostrým zavilým patem (100 : 100), nebo jde o její vědomou a disciplinovanou vůli.

Musí jít o disciplinovanou vůli nadpoloviční většiny, která zabrání tomu, aby se hlasování o daném zákonu dostalo na pořad jednání. Jakmile se totiž o zákonu jednou začne hlasovat, tak vláda buď důvěru získá, nebo nezíská, ale Sněmovnu již nepůjde touto cestou rozpustit.

Proč by ale disciplinovaná většina raději nepodržela vládu v sedle nebo neustavila nějakou jinou vládu? Důvodů může být celá řada, nyní jsou důležité dvě věci. Za prvé, i tato situace je spíše předpokládaným symptomem vážných problémů ve Sněmovně, nikoliv ústavodárcem nabídnutou cestou k vypsání předčasných voleb.

Pokud si ji nějaká disciplinovaná většina přesto vybere, pak asi z nějakého opravdu závažného důvodu. Jde tedy o cestu ústavně asi nejčistší (nejméně zavánějící holou účelovou imitací), ale zároveň náročnou na dodržení politické dohody, která tento způsob umožní – dohoda musí vydržet tři měsíce.

A pak je tu ještě prezident – ústava totiž praví, že pokud nastanou čtyři výše uvedené situace, prezident může Sněmovnu rozpustit. Tedy také nemusí. V současné chvíli lze proto jen těžko očekávat, že by k vypsání předčasných voleb došlo.

Navíc, do hry vstupuje i počasí: komu z politiků by se asi chtělo dělat kampaň v lednových mrazech a únorových plískanicích? Lepší budou hádky v teple Sněmovny a čekání na jaro, podobně jako v případě vojenských tažení v naší dávné i nedávné minulosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.