Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sarkozy znesvětil úřad, choval se jako „superpremiér“, míní politolog

  14:06aktualizováno  14:06
Francie (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Ve Francii vrcholí kampaň před nedělním prvním kolem prezidentských voleb. Kampaň, jež vyvolává spíše rozčarování než chuť jít hlasovat. Tak to alespoň vidí renomovaný politolog Madani Cheufra z prestižní pařížské školy Sciences Po.

Nicolas Sarkozy během předvolebního shromáždění na předměstí Paříže (19. dubna 2012) | foto: AP

Jak byste popsal letošní kampaň? Je něčím výjimečná?
Patří k těm, které budí rozčarování. Lidé se v průzkumech svěřují, že se letošní kampaň nezabývá jejich životem, naopak je plná polemik a dohadů mezi jednotlivými kandidáty. Měla by se přitom týkat ekonomické a sociální krize. Voliči čekají na řešení, která by reálně zlepšila jejich životy z ekonomického hlediska. Proto ta nálada protestu a odporu. Vysvětluje se tím i to, proč adepti krajní levice Jean-Luc Mélenchon a krajní pravice Marine Le Penová mají takovou podporu. To není překvapení.

Co letošní volby rozhodne?
V prvním kole to bude schopnost kandidátů přesvědčit voliče, že je dokážou ochránit před ekonomickou krizí a jejími dopady. V kole druhém půjde hlavně o dovednost kandidátů přitáhnout voliče, kteří běžně nepatří k jejich elektorátu, a zachovat si přitom přízeň věrných voličů i těch, kteří se rozhodli dát jim svůj hlas v prvním kole.

Francie volí prezidenta

Po pěti letech vlády konzervativce Nicolase Sarkozyho vyrazí Francouzi v neděli 22. dubna k novým prezidentským volbám. Kromě Sarkozyho kandiduje ještě dalších devět politiků. Hlavním Sarkozyho rivalem je socialista a veterán francouzské politiky Francois Hollande.

Francois Hollande řečnil před zámkem Vincennes (15. dubna 2012)

Francois Hollande

Aby kandidát vyhrál už v prvním kole, musel by získat nadpoloviční většinu hlasů. Což je krajně nepravděpodobné. Dva nejsilnější adepti tak postoupí do kola druhého (6. května). Podle průzkumů se v něm utkají právě Hollande a Sarkozy. Přičemž Hollande by měl současného šéfa Elysejského paláce porazit.

V minulosti se při francouzských volbách konala i překvapení. Třeba před deseti lety, kdy do druhého kola postoupil s Jacquesem Chirakem krajní pravičák Jean-Marie Le Pen. Letos kandiduje jeho dcera Marine.

Co bude nejtěžším úkolem příštího prezidenta? Jakým směrem se bude vývoj ve Francii ubírat?
Největší výzvou pro politické elity bude, aby dokázaly ochránit lidi před dopady krize. Například před nezaměstnaností. Jinak řečeno, politici budou muset prokázat způsobilost k vyřešení rozličných sociálních krizí, naléhavých situací. A to v kontextu všeobecné nedůvěry v ně samé.

Mnoho voličů se chystá hlasovat pro socialistu Hollanda ne proto, že by jej dvakrát milovali, ale proto, aby nebyl zvolen Sarkozy. Co hlavně se jim na současném prezidentovi nelíbí?
Nicolas Sarkozy tak docela nenaplnil představu o francouzském prezidentovi. Představu, kterou vytvořili jeho předchůdci a na jakou si společnost zvykla. Často uslyšíte, že Sarkozy znesvětil prezidentský úřad tím, že ze sebe udělal "superpremiéra". Že se choval víc jako šéf politické většiny než jako prezident francouzského lidu. To je zároveň i podnět pro Hollanda - měl by vytěžit ještě víc z entuziasmu vzešlého z nedůvěry k Sarkozymu.

Mnozí voliči i experti kandidátům vyčítají, že jejich volební programy jsou prázdné, bezobsažné. Což je teď, v době krize, obzvlášť velký problém. Jak moc prázdné jsou ty programy podle vás?
Volební program Francoise Hollanda byl zveřejněn v lednu, od začátku dubna je známý i ten Sarkozyho. Oba texty jsou plné tezí, to ano, dojem bezobsažnosti však vzbuzují hlavně tím, že celá tato kampaň je vnímána jen jako přehlídka kontroverzí a polemik. Nařízení, že se každý z kandidátů musí každý den objevit v médiích, vede navíc k pocitu, že bojují pouze o vlastní zviditelnění. Lidem se proto zdá, že se kampaň příliš nedotýká jejich každodenního života.

Zvláštní frustrace politikou je letos vidět u mladých Francouzů, řada z nich je rozhodnutá vůbec nevolit. Jak si vysvětlujete tuto jejich averzi? Dala se pozorovat i v minulosti?
Francouzi mají volební právo od osmnácti, ale většinou začínají hlasovat až poté, co se usadí - ať už ve smyslu pracovním anebo rodinném. Současná averze mladých pramení z jejich nejistoty z budoucnosti a z intenzivní nedůvěry k politickým osobnostem.

Ti mladí, kteří se k volbám chystají, se často kloní ke krajní pravici nebo levici. Samozřejmě, mládí je přirozeně radikální, ale to opravdu umírnění politici nemají nic, čím by mladou generaci dokázali oslovit?
Mladí chtějí vyjádřit svůj pesimismus a své potřeby sociální ochrany. Krajní pravice i levice jsou tlampačem jejich obav. Tito kandidáti říkají, že nejsou zodpovědní za krizi, protože nikdy nebyli u moci. Mnohým zní přesvědčivě, když říkají: Věř nám, nikdy jsi nezkusil naše řešení.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.