„Soud dal politikům za vyučenou. Budou-li pokorní, mohou se poučit,“ míní politolog Josef Mlejnek mladší.

„Soud dal politikům za vyučenou. Budou-li pokorní, mohou se poučit,“ míní politolog Josef Mlejnek mladší. | foto: Pavel Eichler, iDNES.cz

Politolog Mlejnek pro iDNES.cz: Odklad voleb je vítězstvím demokracie

  • 75
Rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti poslance Melčáka, je průlomovým historickým rozsudkem. A nutno zdůraznit, že jde o rozhodnutí pozitivní, které může skutečně zlepšit "kvalitu demokracie" v této zemi. Termín "kvalita demokracie" byl až dosud bezobsažným politickým newspeakem, jímž se politici oháněli, jak se jim to hodilo.

Nyní dal Ústavní soud politikům za vyučenou. Budou-li pokorní, mohou se poučit. Na pokoru politiků sice moc spoléhat nelze, nicméně tak jako tak se alespoň budou příště bát, že je Ústavní soud zase klepne přes prsty.

POHLED NA ZÁKONODÁRCE

"Sněmovna a Senát prolomily ústavu ad hoc ústavním zákonem, který obsahově nebyl ani zákonem, natož přípustnou změnou ústavy."

V čem ono zlepšení "kvality demokracie" věcně spočívá? Především v potvrzení skutečnosti, že není možné přijmout jednorázové opatření formou zákona, a pokud ano, tak v ústavou přísně stanovených případech.

Vyhlášení předčasných voleb způsobem, který ústava nepředpokládá, rozhodně nepatří do této kategorie.

Poslanecká sněmovna a Senát se přijetím zrušeného zákona o zkrácení volebního období Sněmovny dopustily velmi závažného přešlapu: prolomily ústavu ad hoc "ústavním zákonem", který však obsahově nebyl ani zákonem, natož přípustnou změnou ústavy.

Ústavní soud svým rozhodnutím zamezil "tyranii ústavní většiny", tedy tomu, že by třípětinová většina ve Sněmovně a v Senátu byla sama o sobě nezměnitelnou "absolutní vůlí", které se už nikdo nemůže vzepřít.

Abychom si ilustrovali, jakým možným koncům ústavní soud dnešním rozhodnutím předešel, přenesme se do 23. března 1933. Německý Říšský sněm tehdy přijal (ústavní většinou) a prezident Hindenburg podepsal tzv. zmocňovací zákon, který umožnil vládě přijímat zákony bez jejich schválení Říšským sněmem po dobu čtyř let. Říšský kancléř Adolf Hitler tak získal neomezenou moc.

Kdyby o této věci mohl rozhodnout ústavní soud, argumentoval by podobně jako český ústavní soud ve věci zákona zkracujícího volební období Sněmovny: nelze porušovat základní ústavní principy ad hoc zákonem, nelze slučovat moc zákonodárnou a výkonnou do jednoho orgánu (de facto do jedněch rukou), a to ani formální ústavní většinou.

Jistě, lze namítnout, že by se v březnu 1933 nacisté na nějaký ústavní soud stejně neohlíželi. Pravda, neohlíželi, princip, o nějž jde, však tento historický příklad ilustruje velmi výmluvně.

STALINŮV VÝROK

"Pokud Zaorálek hájil postup parlamentu Stalinovým výrazem 'když se kácí les, létají třísky', nejde bohužel o příklad současné české realitě zase tak vzdálený."

A pokud zástupce Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek při jednání před soudem hájil postup parlamentu výrazem "když se kácí les, létají třísky", jímž Stalin ospravedlňoval komunistický teror, nejde bohužel o příklad současné české realitě zase tak vzdálený, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Volby jsou tedy odloženy, avšak demokracie zvítězila. Demokracie bez právního státu totiž není demokracií, ale vládou ulice či tyranií davu, před níž varují skoro všichni političtí myslitelé, Platonem a Aristotelem počínaje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video