"Václav Klaus obhájil prezidentskou funkci, protože ODS má ve volitelském sboru nejsilnější pozici a především proto, že jeho odpůrci se dokázali sjednotit pouze v negaci, ale nedomluvili se na společném kandidátovi. Jan Švejnar nebyl kandidátem, se kterým by komunisté souhlasili," míní Mlejnek.
Sám ho viděl jako jasného favorita od začátku. "Ale ukázalo se, že jeho zvolení bylo mnohem obtížnější, než se mohlo ještě před pár měsíci zdát. Zvláště v situaci, kdy antiklausovská koalice prosadila veřejnou volbu," dodal politolog z Karlovy univerzity.
Velice ho zaujali lidovci, kteří nebyli jednotní v názoru, koho podpoří. Ve hře přitom bylo 220 miliard, tedy hodnota církevního majetku. "Vždyť dohoda o výměně hlasů pro Klause za církevní restituce se zdála být pro lidovce velmi výhodná," domnívá se Mlejnek.
Šance, že Václav Klaus zůstane na Hradě dalších pět let, podle něho výrazně stouply už po druhém kole, v němž získal 141 hlasů stejně jako v prvním. "Jeho odpůrci byli schopni dosáhnout jednoho Pyrrhova vítězství a první volbu zablokovat, na víc než na blokaci však letos neměli."
. politolog Mlejnek ON-LINEOtázky a odpovědi k volbě prezidenta |
Kandidátka KSČM, europoslankyně Jana Bobošíková, z volby odstoupila ještě před prvním kolem.
ODS se podle očekávání podvolila tlaku ČSSD a zelených a přistoupila na to, aby volba hlavy státu byla veřejná. "Je si jistá, že Václava Klause prosadí i tímto způsobem. Matematicky jí to nyní vychází na 141 hlasů pro Václava Klause," vysvětloval Mlejnek.

Rozprava trvala tři hodiny
První část druhé volby, rozprava volitelů, trvala od 10 do 13 hodin. Favorit Václav Klaus se za řečnický stolek postavil jako první krátce před půl jedenáctou. Druhý v pořadí k řečnickému stolku zamířil Jan Švejnar, kůň Strany zelených a sociálních demokratů, po jeho projevu vystoupila Jana Bobošíková, kandidátka KSČM.

Jan Švejnar volitelům slíbil, že bude prezidentem, který "bude pískat rovinu", respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Zavázal se také, že se před jmenováním bankovní rady centrální banky poradí s odborníky z obou komor parlamentu. Podle Josefa Mlejnka je důležité, že v projevu nevyšel vstříc komunistům.
Na Janu Bobošíkovou, která do hry o Hrad vstoupila teprve tento týden a bezprostředně po první rozpravě z volby odstoupila, má Josef Mlejnek jasný názor. Podle něho předvedla mix svého vlastního politického profilu a ohledů na volitele z KSČM: sociální apel, nacionalismus, vymezování se vůči "establishmentu".
"Bude-li se stávající politická elita chovat nadále tak, jak předvedla minulý pátek, může mít Bobošíková ve volbách do Evropského parlamentu o úspěch postaráno," říká politolog k jejímu projevu k volitelům ve Španělském sále.
Uvažovali jsme o Švejnarovi, přiznal Grebeníček
K volitelům promluvil i předseda komunistů Vojtěch Filip. "Jeho projev by mohl nasvědčovat tomu, že komunisté se nakonec rozhodli vytěžit z prezidentské volby hlavně rozšíření vlastní voličské základny pomocí takových témat," zamýšlí se Josef Mlejnek. Proto se podle něho Filip v projevu ostře pustil do vládních reforem a záměru postavit v Česku americký vojenský radar.
K volitelům se obrátil také předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek. Podle Mlejnka přesvědčoval přesvědčené, snažil se zablokovat zvolení Václava Klause. "Prosazováním veřejné volby a tvrzením, že za jakoukoli změnou postoje toho či onoho volitele stojí korupce či něco nekalého," vypočítal Mlejnek Paroubkovy praktiky.
"Pokud se ve svém projevu zaštiťoval T. G. Masarykem a Edvardem Benešem jako příklady nadstranických prezidentů, je nutné říci, že pravý opak byl pravdou. Masaryk i Beneš byli prezidenty hodně stranickými a notně aktivistickými," všiml si Mlejnek.
Mejstřík ztratil soudnost
Dramatický projev si stejně jako minulý týden připravil senátor Martin Mejstřík. Ostře zaútočil na ODS, vylíčil ji před kandidáty a voliteli jako stranu, která na svých mítincích fyzicky napadá náhodné chodce. "Senátor Martin Mejstřík, zdá se, naprosto ztratil soudnost," soudí politolog Josef Mlejnek.
. Video + on-line reportáždění na Pražském hradě minutu po minutě |