Politolog Jan Šír považuje aktuální dění na Ukrajině za největší krizi v novodobé historii této země.

Politolog Jan Šír považuje aktuální dění na Ukrajině za největší krizi v novodobé historii této země. | foto: AP

Ukrajina je v největší krizi, v občanské válce zatím ne, míní politolog

  • 6
Ukrajina momentálně zažívá největší vnitropolitickou krizi od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Občanská válka to však podle experta na postsovětský prostor Jana Šíra zatím není. Na to, jestli to bude její začátek, si musíme ještě počkat, uvedl politolog z Univerzity Karlovy.

Jak vnímáte poslední vývoj na Ukrajině? Překvapila vás razance, s jakou vládní síly potlačují protesty?
Nedá se asi říct, že překvapilo. Krize v té horké fázi trvá už tři měsíce. Nedošlo k žádnému posunu a je logické, že úměrně tomu roste frustrace na obou stranách. A v momentě, kdy máte v ulicích tolik lidí a ozbrojené složky, tak riziko, že nějaká malá výbuška přeroste v nějaké neštěstí, je docela velké.

Současné dění se už označuje jako občanská válka. Je to přehnané, nebo to tak lze skutečně charakterizovat?
Občanská válka zatím ne. Nicméně jsme jednoznačně svědky dosud největší vnitropolitické krize na Ukrajině za dvě desítky let její nezávislé existence. Myslím, že události, ke kterým došlo v posledních dnech, je skutečně možno označit za přelomové. Jestli to bude začátek občanské války, nějaké revoluční změny režimu, zhroucení státu či výraznější vnější intervence, to si musíme ještě chvíli počkat.

Protestující požadují demisi prezidenta Viktora Janukovyče. Je podle vás reálné, že nakonec skutečně rezignuje?
Těžko se to odhaduje. Tento požadavek na jeho odstoupení visí ve vzduchu minimálně tři měsíce. Zatím Janukovyč neučinil nic, co by nám umožňovalo domnívat se, že o podobném kroku uvažuje.

Krize na Ukrajině

Nakolik je pravděpodobné, že se na Ukrajině uspořádají předčasné parlamentní a prezidentské volby, což považuje za vhodný postup český prezident Miloš Zeman?
Myslím, že nové volby určitě budou součástí nějakého pokojného řešení situace, pokud se takové řešení podaří najít. Obávám se ale, že ani nové volby k výraznějšímu uklidnění situace nemohou přispět. Protože když by nyní mělo dojít na pouliční předvolební kampaň, tak by to, myslím, znamenalo pokračování nestability, kterou bohužel pozorujeme.

Co se bude podle vašeho odhadu na Ukrajině odehrávat v příštích týdnech a měsících?
To, co se nyní děje, nelze vyřešit během několika dní. Obávám se, že Ukrajina má před sebou určité přechodné období zvýšené nestability. Jestli to bude období měsíců nebo let, si ještě musíme počkat.

Nakolik situaci zvládají opoziční předáci? Nevymyká se jim situace chvílemi z rukou?
Vymyká, ale problém je ten, že opozice nemá nad demonstranty žádnou kontrolu. Udržování pořádku je standardně jednou ze základních funkcí státu, za který momentálně zodpovídají ti, kteří stát řídí. A to není opozice, ale prezident Janukovyč a vláda.

Opozice ale svou autoritou může protestující do určité míry usměrňovat.
To asi ano, ale usměrňování ještě neznamená suplování funkcí státu.

Měl by prezident Zeman zrušit dubnovou návštěvu Janukovyče v Praze (více čtěte zde)?
Do dubna je ještě daleko. Nicméně tato otázka je zcela podružná v kontextu toho, co se na Ukrajině děje.

Může česká diplomacie momentálně dělat něco více, než dělá?
Samozřejmě musí apelovat na ty, kteří mají situaci alespoň částečně pod kontrolou, což je prezident Janukovyč. Aby nedopustili její eskalaci. Myslím, že Česká republika bohužel není takovým aktérem, který by mohl dění na Ukrajině nějakým významnějším způsobem řešit. Může se ale angažovat v rámci Evropské unie, pokud jde o formulaci nejen jednotného, ale zejména čitelného a srozumitelného stanoviska vůči Ukrajině.

Demonstranti se v noci na středu v Kyjevě střetli s policií:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video